Zvyšování uplatnitelnosti absolventů skloňují vysoké školy ve všech pádech. Je ale běžné, že pokud jsou osloveny s nabídkou práce pro absolventy, odmítají ji studentům zdarma zprostředkovat.
Uplatnitelnost a větší šance na dobře placenou práci. Právě toto kritérium hraje obvykle klíčovou roli při rozhodnutí začít s vysokoškolským studiem, ale též při volbě konkrétního vysokého učení. Proto je uplatnitelnost jedním z nejfrekventovanějších témat v komunikaci škol, fakult i jednotlivých oborů, z nichž se téměř každý snaží prezentovat jako ten, který absolventům maximálně zvýší šanci na solidně placené zaměstnání. Ve skutečnosti však některé školy vědomě nevyčerpávají všechny možnosti, jak co nejvyššímu počtu svých absolventů získání práce ulehčit. Příkladem je situace, kdy se na školu obrátí konkrétní firma či personální agentura s žádostí o uveřejnění nabídky práce.
Školy firmám: Plaťte za zveřejnění, jinak se studenti o práci nedoví
Zdá se být logické, že vysoká škola udělá ve svém vlastním zájmu pro zvýšení uplatnitelnosti absolventů vše, co je v jejích silách – tím spíše, pokud k tomu není potřeba vynakládat žádné finanční prostředky. Uveřejnění nabídky v elektronické či papírové verzi zabere příslušnému pracovníkovi jen pár desítek vteřin či několik kliků myší, ať už se jedná o vyvěšení na nástěnce, na školním portále, webu fakulty či katedry, na facebookové stránce či profilu na Twitteru. Přesto však některé školy tuto možnost, jak zcela zdarma zvýšit uplatnitelnost svých absolventů, nevyužívají: někde přistupují k avízům o pracovních příležitostech jako ke komerční prezentaci příslušných firem či personálních agentur a požadují za zveřejnění platbu. Pokud daná firma na tuto nabídku nepřistoupí, studenti příslušné školy se o pracovní příležitosti nedoví.
Kde se platí a kde jdou školy zaměstnavatelům na ruku
Dělicí čára mezi školami, které prezentaci pracovních nabídek studentům zpoplatňují, a těmi, kde je informují bezplatně, vede napříč regiony, obory a specializacemi, a nezohledňuje ani stávající procentuální úspěšnost při uplatnitelnosti absolventů. Jinými slovy neplatí, že by např. ty pražské vysoké školy, které disponují výbornými výsledky uplatnitelnosti absolventů, požadovaly shodně za zprostředkování práce platbu, a naopak školy v regionech nebo s vyšším procentem nezaměstnaných absolventů dovolily vždy firmám inzerovat pozice zdarma. Vyplývá to z analýzy Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP PedF UK), které zpracovává údaje o zaměstnatelnosti absolventů všech českých vysokých škol od roku 2002.
Například Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), která se může pochlubit tzv. standardizovanou mírou nezaměstnanosti absolventů za posledních 5 let pouhých 2, 7 %, odmítá firmám avíza o práci zprostředkovat bez provize. Ještě úspěšnější Univerzita Karlova v Praze (UK), jejíž standardizovaná míra nezaměstnanosti za stejné období činí dokonce jen 2, 1 %, však zveřejňuje pracovní nabídky absolventům bez podmínek. Jiří Knap, ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE, které má publikaci pracovních příležitostí pro absolventy na starosti, se v odpovědi na dotaz, proč studenti nemají přístup ke všem pracovním nabídkám, omezil na obecnou proklamaci: „Statut Rozvojového a poradenského centra umožňuje ve vybraných případech pracovat na komerční bázi. Získané pracovní prostředky využíváme ve prospěch propagace Vysoké školy ekonomické, např. k dotacím jejich společenských aktivit.“
Vše pro vyšší uplatnitelnost, zní z Olomouce
Jednou z vysokých škol, které si při zveřejňování pracovních nabídek pro své absolventy nekladou žádné finanční podmínky, je Univerzita Palackého v Olomouci (UP). Přitom stejně jako u zmíněné UK platí i v případě této univerzity, že toto druhé nejstarší vysoké učení v tuzemsku vykazuje dlouhodobě velmi dobrá čísla o zaměstnanosti absolventů. Podle studie SVP PedF UK se daří olomoucké univerzitě držet standardizovanou dobu nezaměstnanosti absolventů za posledních pět let pod pěti procenty. Přesto mají firmy se svými nabídkami absolventských pozic v Olomouci dveře otevřené a vedení školy o zpoplatnění prezentací neuvažuje – spíše naopak. „I když oficiální čísla o nezaměstnanosti našich absolventů jsou dlouhodobě velmi dobrá, zdravý rozum velí činit pro další zvýšení jejich uplatnitelnosti maximum,“ vysvětluje Petr Bilík, proděkan Filozofické fakulty UP. „Do budoucna proto plánujeme spolupráci s firmami a personálními agenturami ještě prohloubit.“
Výhody spolupráce s vysokými školami, které preferují maximálně otevřený přístup k pracovním nabídkám pro své absolventy, potvrzuje i personalistka Petra Karlachová z agentury GoodCall, která často oslovuje zejména filozofické fakulty a jejich cizojazyčné obory s nabídkou tzv. multilingválních pozic. „Spolupráce s univerzitami, jakou je ta olomoucká, přináší prospěch všem stranám, tedy školám, firmám, personálním agenturám i samotným studentům. Například humanitně orientované fakulty jsou skvělým místem pro hledání jazykově vybavených kandidátů, kterým nabízíme platově zajímavé pozice z oblasti zákaznického servisu, obchodu, financí, administrativy a dalších oborů. Pro uchazeče, kteří právě končí studium, jsou podobné pozice optimálním startem k úspěšné kariéře.“
Tabulka úspěšnosti absolventů vysokých škol v České republice za rok 2013 dle SVP PedF UK
Vysvětlivky:
Klíčový ukazatel, který je v článku zmíněn, tedy standardizovaná míra nezaměstnanosti (SMN), lze charakterizovat jako běžnou míru nezaměstnanosti očištěnou od vlivů (specifik) regionálních trhů práce – vzniká tedy „univerzální“ ukazatel, uplatnitelný pro hodnocení VŠ bez ohledu na to, zda uchazeč hledá práci v Praze či neprosperujícím regionu. Podrobnější vysvětlivky jsou pod tabulkou.
Vysvětlivky k tabulce:
Absolventi = Absolventi vysokých škol, kteří v období od 1.10.2009 do 30.9.2010 ukončili studium (úspěšně vykonali poslední státní zkoušku).
Pokračují ve studiu = Absolventi vysokých škol, kteří pokračují ve studiu jsou ti, kteří v období od 1.10.2011 do 30.9.2012 ukončili studium a kteří zahájili další studium na stejné nebo jiné vysoké škole a byli v něm stále ještě zapsáni k 30.4.2013.
Nezaměstnaní = Nezaměstnaní absolventi vysoké školy jsou uchazeči o práci registrovaní na úřadu práce k 30.9.2012 a k 30.4.2013, kteří úspěšně ukončili školu v období půl až jeden rok před zářím 2012, resp. dubnem 2013.
Míra nezaměstnanosti běžná za poslední rok = Míra nezaměstnanosti absolventů je podílem počtu nezaměstnaných k celkovému počtu absolventů bez těch, kteří pokračují ve studiu. V tomto případě se jedná o vážený průměr míry nezaměstnanosti ze září 2012 a míry nezaměstnanosti z dubna 2013 a týká se absolventů, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před zářím 2012, resp. dubnem 2013.
Pořadí podle běžné míry nezaměstnanosti = Pořadí seřazuje vysoké školy podle úrovně míry nezaměstnanosti za poslední rok. Na prvních místech se umisťují ty, jejichž absolventi jsou na tom nejlépe, na posledních naopak ty, jejichž absolventi jsou na tom nejhůře.
Míra nezaměstnanosti běžná za pět let = Míra nezaměstnanosti za pět let je průměrná míra vypočítaná z měr nezaměstnanosti z posledních 5 let. Jde o vážený průměr, přičemž váha příslušného roku je daná počtem absolventů příslušné školy/fakulty nepokračujících ve studiu. U škol, které nemají alespoň tříletou časovou řadu, není tento ukazatel uveden.
Míra nezaměstnanosti standardizovaná za poslední rok = Míra nezaměstnanosti standardizovaná je vážený průměr standardizované míry nezaměstnanosti ze září 2012 a standardizované míry nezaměstnanosti z dubna 2013. Jde o míru nezaměstnanosti, která je počítána pro absolventy, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před zářím 2012, resp. dubnem 2013.
Pořadí podle standardizované míry nezaměstnanosti = Pořadí seřazuje vysoké školy podle úrovně standardizované míry nezaměstnanosti za poslední rok. Na prvních místech se umisťují ty, jejichž absolventi jsou na tom nejlépe, na posledních naopak ty, jejichž absolventi jsou na tom nejhůře.
Míra nezaměstnanosti standardizovaná za pět let = Míra nezaměstnanosti standardizovaná za pět let je průměrná míra vypočítaná ze standardizovaných měr nezaměstnanosti z posledních 5 let. Jde o vážený průměr, přičemž váha příslušného roku je daná počtem absolventů příslušné školy/fakulty nepokračujících ve studiu. U škol, které nemají alespoň tříletou časovou řadu, není tento ukazatel uveden.
Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny všechny vysoké školy v České republice. U několika málo z nich totiž chybí údaje o počtech absolventů nebo o počtech nezaměstnaných absolventů. Většinou jde o instituce nové, jejichž absolventi na pracovní trh ještě nevstoupily.