Letošní vánoční večírky jsou tak o trochu smutnější než v předchozích letech. Zatímco ještě na konci prázdnin počítaly společnosti se „starými modely“ – tedy často plošným odměňováním každého člena týmu, udělování třináctých a čtrnáctých platů, stačilo pár měsíců a firmy přehodnotily. Často pod tlakem nečekaného růstu nákladů a s tím spojených obav. Ale také skutečnosti, že v mnoha případech byly nuceny zvyšovat mzdy nečekaně ještě před koncem roku.
Situaci v posledních měsících přehodnotila většina šéfů. I přesto se vánoční odměny v Česku rozdávají v naprosté většině případů nevhodným způsobem.
Z trhu víme, že valná většina HR ředitelů měla s odměnami původně jiné plány. Dnes se snaží jejich rozsah omezit, stále se však drží za mne nesmyslného modelu, e na vánoční bonus má zaměstnanec právo bez ohledu na to, jak se firmě daří a jak se o dobré výsledky zasadil on sám. S neschopností správně vyhodnocovat a odměňovat práci svých zaměstnanců potýkají české firmy dlouhodobě.
Odměny jen pro někoho nejsou špatně, schopné motivují
Že budou odměny hubenější, než lidé čekali, by měla firma dát vědět dopředu. Důležité je také vysvětlit, podle jakého klíče se odměňování změnilo. Pokud navíc změna v odměňování vyvolá diskusi, mělo by k ní být vedení otevřené. Právě to je totiž důležitý prostor, kde může vysvětlit, jak se podmínky na trhu změnily a proč musí firma mnoho věcí přehodnotit.
Odměny, které nejsou plošné, jsou navíc motivací pro všechny klíčové lidi ve firmě. Opačný přístup – tedy kdy stejný bonus dostanou lidé nehledě na to, jakým přínosem jsou pro firmu – má logicky protichůdný efekt. Každá odměna by i proto měla mít složky, které lze jednotlivým zaměstnancům jasně interpretovat. Chybět by nemělo především osobní slovní ohodnocení, které obsahuje jasnou zpětnou vazbu, zhodnocení celoroční práce a vyjádření vděku. Ideální je pochopitelně návaznost na pravidelnou, konzistentní celoroční zpětnou vazbu.
Firmy se zkrátka musí držet samotné podstaty slova ‚odměna‘. Není to nárok, je to skutečně pochvala za výjimečný výkon přesahující očekávání. I proto je nutné se vyhnout takzvaným odměnám za loajalitu a plnění běžného pracovního standardu. Do této kategorie spadají veškeré odměny za bezchybnou docházku, včasné příchody nebo spolehlivost. Za tyto věci přece člověk dostává odpovídající mzdu.
Tím mimo jiné naráží na jiný nešvar – firmy neumí ohodnotit práci zaměstnanců celoročně adekvátně a odměna má být často cesta, jak toto podhodnocení dohnat.
Bez citlivé a uvěřitelné komunikace to nejde
Jakékoli omezování očekávaných bonusů pochopitelně může ve firmě udělat mnoho zlé krve. Vedení s tím musí počítat a hlavně nezametat reakce pod koberec. Rozdáním vánočních odměn a vánočním večírkem by proto odměňování končit nemělo. Nižší bonusy se totiž v hlavě řadě zaměstnanců rozleží právě přes svátky. A v lednu tak mohou přijít do zaměstnaní demotivovaní.
Přes Vánoce budou lidé intenzivně diskutovat situaci v zaměstnání i to, co Česko v příštím roce čeká. Řada věcí se jim rozleží v hlavě – ať už pozitivně nebo negativně. Leden by se proto měl nést v duchu citlivého připomenutí všech klíčových momentů nově nastavených vztahů a standardů. A měl by zároveň obsahovat prostor pro další pokračování dialogu. Protože pokud někdo nastupuje v novém roce do zaměstnání demotivovaný, snadněji vyhoří, či podlehne pocitu, že na jeho roli nezáleží.
Jak Sloneek vidí letošní vánoční odměny
-
85 % HR ředitelů se shoduje v tom, že vánoční odměnou chtějí kompenzovat rostoucí náklady domácností
-
80 % firem se odměny v posledních měsících rozhodlo snížit, pokud mělo možnost
-
Výrazně nižší odměny, než očekávají zaměstnanci, vyplatí asi třetina firem
-
15 % firem se rozhodlo nevyplatit bonusy nebo odměny vůbec
-
2/3 firem považují i letos vánoční odměnu za „povinnost“