Odborníci, personalisté, se určitě nemýlí v tom, že spokojený zaměstnanec, který není v osobním stresu a nemusí řešit žádné významné problémy ať v pracovním nebo osobním životě, je pro firmu důležitým přínosem. Nicméně z dlouholeté praxe v oblasti finančního vzdělávání dospělých i dětí vím, jaké dopady mají špatná finanční (a většinou dlouhodobá) rozhodnutí často udělaná z neznalosti a ve stresu. Významně ovlivňují klid, spokojenost, následně i pracovní výkonnost a finanční situaci člověka. Posuďte sami několik příkladů:
Příklad první: Pojištění tzv. na smrt
V prvním máme padesátiletou ženu. Žije sama v nájmu v Praze. Nemá žádné příbuzné ani potomky. Platí 6000 Kč ročně na životní pojištění, protože chce být pojištěna. Pojištěná je pouze na smrt. Až umře, dostane 600 tis. Kč. Možná dostává ještě příspěvek zaměstnavatele na pojištění. A možná za 5 let zjistí, že z jejího pohledu (přilepšení k důchodu) je pojistka zcela k ničemu, ale ztráty při jejím vypovězení či změně jsou vysoké. Co z toho plyne? Tato žena bude ve stresu, její výkon bude klesat. Nelze vyloučit, že bude obviňovat i zaměstnavatele za špatně sjednanou pojistku. Přitom stačilo více znalostí o pojištění, řádné uvažování, případně upozornění zaměstnavatele před tím, než došlo k dohodě o poskytování příspěvku.
Příklad druhý: Utažení úvěrové smyčky
V druhém případě máme starší pár, který má už samostatné dospělé děti. Syn podniká a dostane se do problémů. Požádá rodiče o výpomoc. Stačí mu ručit nemovitostí, aby získal úvěr. Úvěr problém nevyřeší, syn nezvládá splácet a celý dluh přejde na ručitele. Rodiče se samozřejmě dostanou do stresu, neboť jim hrozí ztráta střechy nad hlavou a nemají před sebou mnoho let profesního života, ve kterých by mohli výdělky ztrátu nahradit. Dokonce jim hrozí exekuce. Opět lze očekávat, že se tato stresová situace podepíše na jejich práci. Navíc, jako bonus, přibude personalistům ve firmách, kde pracují, práce s případnou exekucí na mzdu rodičů.
V uvedených příkladech je firma přímo spojena s finančním rozhodnutím, nebo jeho následky.
Pak máme příklady, kde toto spojení sice přímo není, ale kde by při vyšší finanční gramotnosti zaměstnance došlo k jinému, lepšímu, finančnímu rozhodnutí, které by mu nepřinášelo problémy, naopak přineslo finanční jistoty a klid na práci a relaxaci.
Příklad třetí: Eliminací drobných nákladů k dlouhodobé úspoře
Dalším příkladem je rodina ze Středočeského kraje. Mají 2 děti a žijí v nájemním bytě. Každý z rodičů má svůj účet a několik karet. Příjmy mají lehce nadprůměrné, ale stále se jim nedostává. Co mohou dělat lépe?
- Například částku nájmu investovat do vlastního bydlení (+ 13 000 Kč). I když splátka hypotéky může být vyšší než částka placená za nájem, rodina investuje do vlastního majetku. Tento majetek pak může kdykoli zpeněžit. Po doplacení, výrazně ušetří. Vlastní bydlení je velmi efektivní způsob zajištění se na stáří.
- Za karty, účty a finanční služby zaplatí přes 200 Kč měsíčně (70 Kč za vedení účtu, 30 Kč za kartu, cca 100 Kč měsíčně za výběry z bankomatu) – to lze dnes pořídit levněji i zdarma (+ 400 Kč).
- Každý má kreditní kartu na 30 tis. Kč. Na úrocích a poplatcích zaplatí cca 600 Kč měsíčně každý (vedení karty, úroky, sankce a pokuty). Doplacením ušetří 1200 Kč.
Rodina měsíčně přichází cca o 14 600 Kč, které by mohla využít pro sebe. Za 10 let už jde o částku 1 752 000 Kč, to už je hodnota menšího domu na vlastním pozemku. Pokud rodina ušetřené peníze ještě efektivně zhodnotí, může mít za 10 let i dvojnásobek. Zhodnocení si ukážeme opět na příkladu:
Příklad čtvrtý: Zhodnocení
Rodina s úsporami 400 tis. Kč chce jistotu. Peníze má na spořícím účtu za 0,8 % ročně. Na běžný život má dost, jde jen o zálohu.
- Málokdo ví, že už i drobný střadatel dnes může bezpečně investovat, jednorázově i pravidelně od 500 Kč měsíčně, např. do podílových fondů s výběrem kdykoli do pěti pracovních dnů a průměrným dlouhodobým zhodnocením 3-8 % ročně (výše výnosu se odvíjí od míry rizika).
- Na částce 400 tis. Kč tak rodina za 10 let vydělá až o polovinu méně, než by mohla, ovšem s vyšším rizikem. Zvolí-li jistější variantu (např. peníze rozdělí na tři díly), získá o 214 tis. Kč víc, než na spořícím účtu (výnos 0,8 % ročně po dobu 10 let: 433 177 Kč, výnos 4 % ročně po dobu 10 let: 592 097 Kč, výnos 8 % ročně po dobu 10 let: 863 570 Kč).
Takových příkladů se dají uvést desítky. Přitom už pár zásad nás může ochránit před nechtěnými dluhy. Trochu znalostí a umu k tomu a můžeme svou finanční situaci trvale zlepšovat. O tom je finanční vzdělávání.
Finančním vzděláváním můžete pomoci svým zaměstnancům získat víc peněz z toho, co už mají. V rámci stávajících rozpočtů na vzdělávání můžete nabídnout benefit, který vás ve srovnání s jinými bude stát méně, ale pro zaměstnance i pro samotnou firmu bude mít (zvlášť z dlouhodobějšího pohledu) daleko větší a konkrétnější přínos.