Pokud jste to neudělali, přehlédli jste jeden z nejdůležitějších prvků nezbytných pro to, aby se vaši zaměstnanci naučili něco nového. Nedodržení procesu odnaučení je totiž jedním z hlavních důvodů, proč selhávají školicí programy společností.
Konkurenční povaha mozku dospělých
Už jste někdy sledovali, jak se dítě učí hrát na hudební nástroj a žasli nad tím, jak rychle dělá pokroky? Děti jsou mnohem rychlejší v učení než dospělí. Důvod mezery v našem učení je způsoben tím, co neurologové nazývají konkurenční plastičnost. Jednoduše řečeno, neurony v tomto případě potřebné pro hru na klavír soupeří u dospělého člověka o nalezení prostoru v mozku, který již byl silně vyvinut. Zatímco dítě má široké rozpětí volného prostoru čekajícího na další vývoj.
Pokud přestaneme používat dovednost nebo jsme si nevyvinuli určitou oblast, neztratíme ji – jen náš mozek využívá tento prostor pro jinou aktivitu. Dovednosti, činnosti, dokonce i přesvědčení, pro které důsledně používáme náš mozek, se stávají více zakořeněnými, což ztěžuje využití prostoru pro něco jiného. Vědomí tohoto principu je klíčové pro proces odnaučení a tím i rychlejší učení nových dovedností.
Ze stejného důvodu, pokud chcete, aby se váš nový tréninkový program pro zaměstnance uspěl a měl efekt, je klíčové, abyste nejprve pochopili, co je potřeba k odnaučení.
Odnaučení je náročnější než učení
Výzkumy prokázaly, že odnaučení je přinejmenším stejně obtížné – možná i obtížnější – než naučit se něco nového. Vyžaduje také více energie.
Při navrhování tréninkového programu je zásadní, abyste odnaučení věnovali stejnou pozornost jako novému učení.
To je obzvláště důležité, pokud nové činnosti vyžadují, aby lidé vykonávali podobnou práci, ale jiným způsobem, což se často stává při zavádění nových pracovních postupů a technologií.
Ačkoliv hovoříme o procesu odnaučení, není tomu úplně tak. Jakmile se náš mozek něco naučil, ve skutečnosti se to už nikdy zcela neodnaučí. To je také důvod, proč máme tendenci vracet se ke starým zvykům a způsobům, jak něco dělat, když jsme ve stresu nebo unavení.
Odnaučení zahrnuje proces přepsání a zároveň vytváří potřebná spojení a nové cesty pro to, aby se nová aktivita stala součástí naší dlouhodobé paměti. Je to podobné jako budování nových silnic, které by řešily dopravní zácpy v již rozvinuté oblasti města. Nová výstavba zahrnuje překrytí a přesměrování některých stávajících silnic a současně vybudování nových rozšíření nebo silnic pro posunutí provozu.
K odnaučení a uvolnění prostoru pro nové učení jsou zapotřebí tři věci:
- Rozpoznejte a naplánujte odnaučení dříve, než začnete s učením. Např. do vašeho vzdělávacího programu zahrňte „před-studijní období“, který umožní zaměstnance uvést do nového prostředí a kontextu dříve, než začne vlastní školení.
- Vytvořte bezpečný prostor pro učení. David Rock, autor knihy „Váš mozek při práci“, říká, že když je trénink vynucený, stává se hrozbou. Proto učení, ke kterému dochází, když se cítíme ohroženi, není vloženo do dlouhodobé paměti. Jakmile hrozba pomine, vrátíme se ke starému chování. Klíčem k začlenění nového učení je snižování úzkosti. Musíme věřit ve vlastní schopnost učit se nové aktivitě a potřebujeme čas, abychom se soustředili na učení nové aktivity.
- Posilte nové dovednosti dříve, než se stanou normální. Lidé potřebují čas na uložení nových znalostí či dovedností, takže existuje malé riziko, že se vrátí ke starým způsobům. Jedním ze způsobů, jak se tomuto selhání vyhnout, je přechod od myšlení o tréninku jako výsledku k pohledu na trénink jako na proces. Proces začíná přípravou (jak bylo už naznačeno), poté tréninkem (rozvojem dovedností) a následným obdobím podpory po tréninku.
Školení je důležitou součástí každého úsilí o organizační změny. Zajištění toho, že jste při navrhování programu zohlednili i proces odnaučení, zajistí, že se nové dovednosti a aktivity skutečně udrží.
-bb-