Evropská unie stále bouřlivě jedná o pravidlech pro pracovní dobu ve svých členských státech. V roce 2009 by měla vstoupit v platnost nová směrnice o pracovním čase, pro kterou Evropský parlament navrhoval striktnější omezení počtu pracovních hodin. Největší spory se od té doby vedou o výjimky z limitu maximálních 48 pracovních hodin týdně. Tyto výjimky si v podobě možnosti dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci nejprve vymohla Velká Británie, dnes se však rozmohly ve čtyřech pětinách členských států EU.
Od podzimu loňského roku jsou v Evropské unii patrné dva tábory, z nichž oba mají dostatek hlasů na zablokování jakéhokoli rozhodnutí. Zástupci Španělska, Francie, Lucemburska, Švédska, Finska, Řecka nebo Maďarska vystupují ostře proti výjimkám a předkládají argument, že odporují smyslu směrnice o pracovním čase, jejímž úkolem je ochrana zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Britové naopak neustále požadují možnost výjimek pro ty zaměstnance, kteří budou chtít pracovat více. Většina pravděpodobně nebude mít zájem, ostatní by ale měli mít právo volby.
Potřebná jednomyslná dohoda mezi evropskými státy se po mnoha pokusech stále nerýsuje. Konečné rozhodnutí (i nerozhodnutí) v této věci bude mít ale vážné důsledky. Komisař Vladimír Špidla upozornil například na to, že v krajním případě bychom mohli v práci trávit až 78 hodin týdně. Unii navíc tlačí k rozhodnutí o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, který může výrazně ovlivnit státní rozpočty. Lucemburský soud totiž uznává například žaloby zdravotníků na nemocnice za neproplácení celého času pracovní pohotovosti jako práce, na což si mohou stěžovat i hasiči, policisté, vojáci a další.
Ke kompromisu mezi evropskými zastánci uvolnění podmínek a omezení došlo zatím pouze v oblasti služeb. Ani zde nebude liberalizace úplná, je to však jistý pokrok. Státy budou muset hlásit Evropské komisi, jakými vnitrostátními předpisy budou omezovat poskytování služeb, což umožní vyhodnocování této legislativy a případné napadnutí z hlediska pravidel vnitřního trhu EU.
Ministr hospodářství Rakouska, současné předsedající země EU, Martin Bartenstein považuje situaci se dvěma tábory v bitvě o pracovní podmínky za neřešitelnou. Za půlrok rakouského předsednictví alespoň k dohodě nedošlo a dojít nemůže. Přeje více štěstí Finům, kteří budou EU předsedat v následujícím půlroce.
-kk-