Zdraví bylo důležité vždy. Ovšem po koronavirové pandemii je na něj zaostřeno více než kdy jindy. Kromě přímého dopadu na fyzické zdraví, který byl zřejmý, se ovšem dostalo na pořad dne také do té doby opomíjené zdraví duševní. Obavy o budoucnost, nejistota, absence sociálních kontaktů, izolace – to vše se promítlo a značně zamávalo s psychikou mnohých.
„Péče o zdraví přitom již dávno není jen osobní záležitostí, mělo by na ní záležet i firmám, pokud chtějí prosperovat a rozvíjet se. Ze strany zaměstnanců navíc evidujeme zvýšený zájem o zdravotní benefity. Nabídka těchto benefitů se tak může stát pro firmy motivačním prvkem stávajících zaměstnanců a současně zajímavou možností, jak zaujmout na trhu práce zejména generaci Y, která by dle našich dat péči o zdraví ocenila nejvíce,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se péčí o zaměstnance zabývá téměř 30 let.
Prací k horší kondici
Nejenže zaměstnanci pociťují ze strany zaměstnavatele nedostatečnou nebo dokonce nulovou péči o své zdraví, ale dokonce potvrzují, že jsou dále svou prací převážně negativně ovlivněni. Jen necelá čtvrtina z těch, kteří vnímají dopad práce na své tělesné zdraví, je přesvědčena, že současná práce má na jejich fyzickou kondici pozitivní vliv. Naopak 74 % si uvědomuje, že zaměstnání dopadá na jejich tělesné zdraví spíše nebo rozhodně negativně.
Netýká se to přitom jen fyzicky náročných manuálních profesí, například mezi úředníky a kancelářskými pracovníky vnímá negativní dopady práce na své tělesné zdraví 2/3 zaměstnanců. Pozitivní dopad na svou psychiku vnímá jen každý čtvrtý člověk z těch, kteří vnímají vliv práce na duševní zdraví. Pro 60 % respondentů je však vliv práce spíše nebo rozhodně negativní.
Zájem o zdraví navzdory vlivům z práce roste
Přitom zaměstnanci se navzdory situaci v práci snaží na svém zdraví pracovat, mnohé již pro něj dělají. Pro své tělesné zdraví nejčastěji zaměstnanci užívají vitamíny a doplňky stravy, je jich celá polovina. 4 z 10 lidí nevynechávají pravidelné preventivní prohlídky u lékaře a stejný počet si dopřává vycházky do přírody. Pobyt v přírodě pomáhá také téměř polovině respondentů při udržování duševního zdraví. Téměř třetina se pak snaží odpočívat bez fyzické námahy a 30 % své péči o duši opět napomáhá prostřednictvím vitamínů a doplňků stravy.
Pokud by se měli lidé na své zdraví ještě systematičtěji zaměřovat, pak se shodují všichni napříč generacemi, že by ve vztahu k fyzickému zdraví chtěli začít u zdravého stravování. Vyjádřilo se tak téměř 40 % dotazovaných. Také pro oblast duševního zdraví je zdravé stravování důležité u pětiny respondentů. Pravidelné, vyvážené stravování v příjemném prostředí a v milé společnosti je přitom alfou a omegou dobré fyzické, ale i psychické kondice a podle 9 z 10 lidí by měl zaměstnavatel této oblasti věnovat pozornost a o kvalitní stravování svých zaměstnanců pečovat. Význam této podpory potvrzují i odborníci z řad lékařů.
„Podpora zaměstnaneckého stravování vhodnými formami je velmi smysluplná hned z několika důvodů. Vědecké studie i odborná literatura ukazují, že pravidelné stravování má vysoce pozitivní vliv na výkonnost a spokojenost zaměstnanců a zaměstnankyň,“ vysvětluje Pavel Suchánek, výzkumný pracovník IKEM a zakladatel nutričních poraden FitBee, a dodává: „Jestliže člověk bude konzumovat stravu v určité kvalitě, bude schopen vykonávat kvalitně i svoji práci. Další věc je budování vztahu mezi podnikem a zaměstnancem, jeho spokojenost a loajalita. Lidé ocení, když pro ně firma dělá něco, co nemusí. A hlavně – kvalitní strava je prevencí před obezitou a nemocemi. Tím pádem chrání před absencemi v práci, které různé choroby nezbytně provázejí.“
Různí lidé, různé přístupy
Z dalších možností, které by většina lidí kromě pobytu v přírodě a dostatečného spánku výrazně ocenila pro zlepšení svého fyzického, ale i psychického zdraví, jsou lázně, ozdravné pobyty či wellness programy. V mnoha ohledech se ale přístup zaměstnanců k podpoře svého zdraví liší. Jejich preference závisí na věkové skupině, ale také pohlaví, bydliště či vzdělání a samozřejmě osobních zájmech. Dle výsledků Barometru by například právě mladí lidé do 26 let pobyty v lázních ocenili nejméně, pro vysokoškoláky je zase výrazně důležitější upevňování vztahů v rodině a fyzická námaha.
„Pokud zaměstnavatelé chtějí své zaměstnance skutečně motivovat a nenabízet podporu, která se bude míjet účinkem, musí najít takovou cestu, která bude respektovat nepřeberné množství specifik toho, co každý konkrétní jedinec chce a potřebuje v rámci svého zdraví udělat. Nejlepší je dopřát zaměstnancům takové benefity, v rámci kterých budou mít možnost vybrat si dle svých preferencí,“ dodává závěrem Stéphane Nicoletti.