Zaměstnanci dnes běžně používají LinkedIn k prodejním či marketingovým účelům svých zaměstnavatelů. Budují si tak sítě důležitých obchodních kontaktů navázaných na svůj osobní profil nebo diskusní skupiny. Když pak od zaměstnavatele odejdou, tyto sítě odcházejí s nimi a mohou být využity k podpoře konkurence. Nebo nemohou? Přesně touto otázkou se před nedávnem zabýval nejvyšší britský soud a dal za pravdu zaměstnavateli. Podle deníku The Guardian šlo o první případ, kdy soud ve Velké Británii řešil vlastnictví kontaktů na sociální síti.
Konkrétně se jednalo o případ s názvem Whitmar Publications Limited versus Gamage, který se před soud dostal v červenci letošního roku. Společnost Whitmar zažalovala své bývalé zaměstnance, kteří použili kontakty získané v rámci její diskusní skupiny na LinkedInu k propagaci nově založené konkurenční společnosti. Jeden z těchto bývalých zaměstnanců byl přitom v rámci svého bývalého zaměstnání odpovědný za zřízení a udržování této skupiny. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal bývalým zaměstnancům používat uvedené kontakty. Jako důvod uvedl zneužití "důvěrných informací".
Zatím se tedy ukázalo, že zaměstnanec je v silné pozici pouze tehdy, pokud jsou jeho kontakty na LinkedInu navázány na jeho soukromý profil a on v rámci své práce nebyl odpovědný za řízení firemní diskusní skupiny. Pokud své kontakty na sociální síti, respektive jejich e-maily a telefonní čísla, získal na základě své práce pro určitého zaměstnavatele, je ve výhodě zaměstnavatel. V případu Whitmar versus Gamage tak lze s velkou pravděpodobností očekávat, že zvítězí zaměstnavatel.
Jasná legislativa pro podobné případy zatím neexistuje, dá se však předpokládat, že jich bude přibývat. Pro zaměstnavatele i zaměstnance je to signál, že by měli věnovat zvýšenou pozornost firemním pravidlům pro používání sociálních sítí.
Jaký je váš názor z pohledu zaměstnavatele a uživatele? Komu by měly patřit pracovní kontakty na LinkedInu?
-kk-