1. Poznejte své stresory
Naučte se rozpoznat, co je právě pro vás podnět vyvolávající stres. Pro někoho je to hluk, pro někoho naopak dlouhotrvající ticho. Pro někoho nekonečné čekání ve frontě, což pro druhého může být užitečný čas k protřídění kontaktů v mobilu a vyřízení pár záležitostí, nebo si jen tak přemýšlet a třídit myšlenky.
Nejčastější stresory v našem životě jsou: hluk, spěch, nezvládnuté úkoly, nedostatek pohybu, nedostatek smysluplné motivace, narušené mezilidské vztahy, nemoc, bolest, vina, náhlá životní změna, obavy z budoucnosti, přehnaná zodpovědnost, trvalá podřízenost, oprávněná i neoprávněná kritika, manipulace, přílišná tolerance, paralelní vztah, špatný time management a antipatie vůči jinakosti druhého (introvert x extrovert).
Sepište si dvacet svých největších stresorů a pak si z nich vypište ty, které můžete ovlivnit a jak.
2. Rozdělte stresory podle toho, zda je můžete ovlivnit nebo ne
Mnoho lidí se stresuje věcmi, které nemůžou ovlivnit. Je to například počasí nebo hluk na ulici. Soustřeďte se na to, co do vaší sféry vlivu spadá a s tím pracujte. Hluk na veřejnosti neovlivníte, v autě, doma nebo v kanceláři můžete zeslabit či vypnout všechno, co hluk způsobuje, domluvit se s kolegy nebo si dát na uši sluchátka apod.
Pokud jsou to například narušené mezilidské vztahy v rodině, podívejte se na to očima nezaujatého pozorovatele a řekněte si: Co právě já můžu udělat pro zlepšení této situace? Mohu mlčet? Nebo naopak jednat? Změnit postoj, nezabývat se tímto problémem, přestat na to myslet, nenechat se vtáhnout do sporů?
Vzdejte se nereálných očekávání, k těm reálným přispějte tak, že se naučíte udělat si ze stresu spojence (eustress). Trvá-li stres příliš dlouho, ochabuje naše pozornost i schopnost koncentrace, plánujte přestávky.
3. Naučte se ve stresové situaci správně dýchat
Kyslík máme k dispozici vždy a všude. Nemůžete-li udělat žádné z jednoduchých opatření proti stresu (stisknutí akupresurních bodů, umytí rukou pod studenou vodou, prohřátí ledvin a obličeje teplýma rukama, žvýkání, zatínání a uvolňování svalů, příjemná myšlenka, opuštění místa vzniku stresu) dýchat můžete VŽDY. Důležité ale je, JAK dýcháte.
Na stres pomáhá hluboký nádech nosem až do břicha a pomalý výdech s pootevřenými ústy. Pokud jste na jednání a nemůžete dýchat s pootevřenými ústy (okolí pozná, že jste ve stresu), alespoň zhluboka dýchejte. Naše bránice je propojena se všemi svaly v těle, proto ve stresu máme tendenci nedýchat.
4. Předvídejte, kdy stres může nastat a připravte si preventivní opatření
Dokážete-li predikovat, že stresová situace může nastat, připravte se na ni: Na D1 může být zácpa, v čekárně u lékaře fronta, nebudu mít čas koupit si oběd, obchodní partner chodí na schůzky pozdě… Připravte se na to.
Jeďte s větším časovým předstihem nebo vlakem. V případě zpoždění včas volejte a upozorněte čekajícího. Do čekárny u lékaře si vezměte knihu, pročistěte si tam kontakty v mobilu, protřiďte fotky na IPadu, sestřičku upozorněte předem, že když jste objednaný na 10 hodin, budete s tím počítat, nedávejte si důležitou pracovní schůzku po plánované akci u zubaře/lékaře.
Mějte proteinovou tyčinku, která zažene nejnutnější hlad vždy u sebe, v tašce, v autě, v kanceláři. Mějte u sebe vždy lahev s vodou, vlhčené ubrousky, možnost náhradního oblečení v kanceláři. Nedochvilného partnera upozorněte, že váš čas je drahý, ale se zpožděním přesto počítejte (opět se nabízí vyřizování věcí přes e-mail, čtení, třídění e-mailů nebo fotografií nebo jen chvilka k přemýšlení).
5. Rozlišujte na podstatné a nepodstatné
Podstatné je rozdělit si denní úkoly na důležité, naléhavé, operativní a zbytečné. Každý z nás si většinou píše seznamy úkolů, celý den na nich pracuje a s uspokojením je odškrtává jeden za druhým, aby večer zjistil, že vlastně nic zásadního pro svůj další strategický rozvoj neudělal.
Důležité úkoly zpravidla nehoří, ale zaberou nám hodně času a vyžadují koncentraci. Těm se věnujte raději dopoledne, dokud máte dost síly. Odpoledne pak nebudete ve stresu, že jste neudělali nic pořádného. Odpoledne si vyhraďte na operativu a péči o sebe. Často nás do stresu dostávají neprosté maličkosti, situace, které jsou poslední kapkou dlouho neventilovaného stresu.
6. Regulujte své emoce a využijte jejich energii
Přestaňte rozlišovat emoce na dobré a špatné. Všechny nám slouží, dokážeme-li je dobře rozklíčovat a využít. I taková zdravá zlost, vztek či žárlivost jsou emoce, které v rozumné míře mohou být i velmi motivační, pokud jejich energii dokážeme využít.
Jsou jako kompas, který nám ukazuje kde jsme a kam míříme. Od zlosti ke klidu, od vzteku k radosti, od žárlivosti k přejícnosti nebo alespoň k tomu, aby nám to bylo jedno. Je to neustálá vědomá práce s emoční energií.
Naučit se to, co prožívám, pojmenovat, procítit a ještě to na něco využít, je věc každodenního cviku. Umění naučeného optimismu, pozitivní inteligence a dynamiky emocí. Situace nám přináší život jako zkoušky každodenně: odtažené auto? Jak můžeme být rádi, že nám je neukradli, ale odtáhli.
7. Naučte se říkat laskavé NE
Dělejte to, co vás opravdu baví. Naučte se říkat ANO, naučte se ale říkat i jasné NE věcem, které neděláte rádi, lidem, se kterými se potkáváte jen ze zvyku, povinnosti nebo ze zištnosti. Čím více prostoru dáte tomu, co vás baví, tím dříve a lépe vás to bude živit. A budete mnohem stresuodolnější.
Často se vystresujeme, protože neumíme odmítnout, ani si říci o pomoc, o podporu. Děláme práci, která nás nebaví a uděláme ji i za druhé, když nás požádají. V hlavě máme „poháněče“, které si neseme z dětství a ty nám velí: VŠEM VYHOV, SPĚCHEJ, ZAVDĚČUJ SE, BUĎ SILNÝ, SNAŽ SE!
Nikdo nás neučil plánovat si volný čas a umět nevyhovět, když sami máme málo sil. Zpomalit, nezavděčovat se, projevovat slabosti a dělat některé věci s rozumnou nepečlivostí. Teď je příležitost se to naučit.
8. Improvizujte
Nejsme schopni ovládat vše kolem nás, nebraňte se improvizaci. Ať máte sebelepší plán, vždy přijde nějaká nahodilá událost nebo člověk, kteří nám jej naruší, překazí. Někdy to jsou příležitosti, jindy rušivé prvky.
To, co se děje, děje se bez našeho souhlasu. Počasí si bude dělat, co chce, lidé se budou chovat jinak, než si přejeme. Naučte se rozlišovat, co patří do sféry vašeho vlivu a co do okruhu vašeho zájmu, co je vámi ovlivnitelné, a co ovlivnit nemůžete, ani kdybyste se na hlavu postavili.
Udělejte si soustředné kružnice: uprostřed kolečko JÁ. Kolem toho další kolečko: sféra mého vlivu: mám na to VLIV? Kolem sféry vlivu udělejte další kružnici SFÉRY ZÁJMU, tam spadá například počasí, zákony, politická situace, zahraniční trhy…
Do které sféry spadá momentálně řešený problém? Ovlivníme počasí? Neovlivníme. Můžeme ovlivnit přijetí nového zákona o výši daní? Asi to také nepůjde úplně snadno. Jediným řešením je změnit úhel pohledu a přijmout to. Pracovat s touto informací. Místo toho, abyste plýtvali energií při snaze o změnu, zkuste z toho udělat svoji příležitost. Vzdejte se nereálných očekávání.
9. Odpočívejte a trénujte paměť
Někdy nemusíte dělat nic, a dokonce za to ani nemusíte pociťovat výčitky svědomí. Nejste stroje, potřebujete odpočinek. Na fyzickou námahu zpravidla platí duševní odpočinek, na psychický nápor pomáhá naopak fyzická práce, zahrádka, příroda, les, pes, ves… – tedy odjet z města, pokud je to možné. Zpomalte. Zkuste se aspoň na chvíli zastavit.
Paměť se dá trénovat až do pozdního věku a preventivně tak můžete předejít stresu ze zapomínání, nezvládání, hledání a špatné orientaci (v životě, v prostoru, v čase i ve vztazích). Umět se poučit z chyb, najít vlastní strategie, jak si pamatovat to, co si pamatovat chci, z hlavy vypustit to, co je jen informační balast, je také věcí cviku. Zaměřte paměť na pozitivní vzpomínky, ve stresové situaci se vám to bude hodit.
10. Nenechte sebou manipulovat
A to jak v komerčním světě reklamy, médií, obchodu, tak mezi lidmi, kteří se vás manipulativními technikami snaží dostat tam, kam chtějí oni. Bez vašeho svobodného práva na výběr. Vzdělávejte sebe a své podřízené v kontramanipulačních technikách, buďte féroví hráči.
Nejčastěji manipulujeme sami sebe. „Musím, nesmím, měl/a bych…“ Odolávejte všem nutkáním, které vás odvádějí od vašich cílů: zapnout si Facebook, protáhnout si obědovou pauzu, dát si pátou kávu, tlachat s kolegyní na recepci. Uvědomte si své zloděje času - Internet, zprávy SMS, lidi, kteří vás zneužívají… Pamatujte, že nemusíte být k dispozici 100 % svého času.
A jedna rada navíc: Jen jednu věc, ale pořádně
Naučte se cíleně dostávat se do svého flow, tedy soustředit na jednu jedinou věc. Flow je stav mysli jako plynulý provoz na dálnici. Pokud se vaše myšlenky řízeně valí málo směry, pro mozek je to příjemné, stresující. Ve stavu flow – tedy proudění, se mozek málo namáhá. Má menší výdej energie, přestože je v té chvíli nejvýkonnější.
To je na první pohled nelogické, zvlášť když vůbec nezáleží na tom, na jak velký cíl myslíte. Když se na něco moc soustředíte, mozku je jedno, zda jde o desítky korun nebo miliardy eur. Je mu jedno, zda je to celosvětový problém nebo hrajete karty o zápalky. Pro mozek je to prostě příjemný stav.
To, že jste se do flow dostali, poznáte, když ztratíte pojem o čase, dojde k časovému zkreslení. Základem a klíčem úspěchu je naučit se koncentrovaně soustředit a zapojit i svou představivost. Vědci už mnohokrát dokázali, že představivost má mnohem větší sílu než silná vůle.