Ve vědění je síla, nadměrná kvalifikace však může škodit

Dříve byli studenti německých vysokých škol přesvědčováni, že k úspěšnému startu do kariéry je třeba co možná nejvyšší vzdělání. Každý se snažil získat alespoň bakalářský nebo magisterský titul, dokončit nástavbu či doktorské studium. Jaká míra vzdělání je však dnes efektivní?

Ačkoliv mají vysokoškolští absolventi ze začátku kariéry přednosti, často zůstávají na středních pozicích. Projektový manažer či týmový vedoucí nejsou jejich konečná umístění. Po vstupu do zaměstnání je důležitou otázkou, jak dobře se nový spoluzaměstnanec dokáže vypořádat s praktickými problémy. Jak silně a rychle se integruje do podnikatelské oblasti? Je ochotný uzavírat kompromisy nebo vyvolává konflikty? Dokáže bojovat? Učit se z chyb?

Kariéra závisí především na osobnosti samotné, na sociálních a politických kompetencích. Zde mají mladší absolventi přednost. Jsou adaptabilní a rychle se přizpůsobí praxi. Před **High-Potential** získají náskok, který se dá stěží dohnat. A právě tito se často dostávají na přední pozice.

Kdo se chce věnovat vědě či výzkumu, musí promovat. Management se však učí praxí. Trocha studia neuškodí, přemíra už může zkazit charakter. Cílem musí být promovat nejpozději ve 30 letech.