Máte dobrý nápad, ale nikomu to neřeknete, protože máte pocit, že na něm musíte ještě pracovat. Trávíte noci tím, že neustále předěláváte prezentaci, které už jste věnovali 20 hodin. Nikomu se nesvěříte s tím, že se ucházíte o novou pozici, protože se obáváte, že by vás nemuseli přijmout. Máte více práce, než můžete zvládnout, ale nevzdáte se žádného projektu, protože nikdo jiný by jej nesplnil lépe než vy. Jsou vám tyto situace vlastní? Pak trpíte tím, co se nazývá perfekcionismem.
Perfekcionismus častěji postihuje ženy, kterým pak brání v rozvoji kariéry. Problém perfekcionismu spočívá v tom, že jde o ideál, který neexistuje. Je to snaha o něco, čeho nelze dosáhnout, a pouze vás frustruje. Vede k neustálé kontrole všeho a může vyústit až ve vyhoření.
Dobrou zprávou je, že s perfekcionismem se dá bojovat. V první řadě je třeba připustit si, že jste postiženi perfekcionismem. Pak přichází na řadu pochopení toho, co je dostatečné. Dostatečné je přitom to, co potřebuje zákazník. Jde o dobrou práci k dosažení cíle. Je to to, když vám někdo poděkuje. Pokud si nejste jisti, požádejte o názor okolí. Tak jako trenéři atletiky radí svým svěřencům necvičit příliš, také kariérní koučové doporučují nepřehánět přípravu.
Další krokem je naučit se delegovat úkoly. Nejde jen o to, předat práci kolegovi, ale také umět ocenit, že může přijít s novými myšlenkami a změnami. Naučte se ocenit i sami sebe. Když ostatní budou obdivovat vaši práci, poděkujte. Neříkejte: „Díky, ale přál bych si to udělat lépe.“ Hledáním chyb oslabujete svou práci i sebe.
Posledním krokem je pak sdílení vašeho úsilí. Když budete hledat perfektní řešení, nebudete nikdy věřit, že jste dostatečně dobří. Pokud si však svou práci usnadníte a budete sdílet své cíle s ostatními, mohou se stát vašimi spojenci. Pomoc lidí, kteří vás znají a mohou doporučit, se vám vyplatí. Vaši šéfové, mentoři nebo přátelé neumějí číst myšlenky… Nejsou totiž perfektní.
-kk-