Kromě práce s pevnou pracovní dobou umožňuje zákoník práce i nové formy zaměstnávání. Článek přibližuje některé z nich.
Jednou z možností flexibilní pracovní doby je tzv. pružná pracovní doba, kterou upravuje zákoník práce v §85. Zaměstnanec si v jejím rámci sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem. Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti. Pružné rozvržení pracovní doby se uplatňuje při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení.
Další možností je tzv. konto pracovní doby, které je upraveno v §86 a 87 zákoníku práce. Jedná se o jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. K uplatnění konta pracovní doby a délce období zaměstnavatel potřebuje předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Pracovní doba se stanovuje v závislosti na odbytu produkce.
Práce z domova (upravena v §317 zákoníku práce) přináší řadu výhod nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele - úspora nákladů na zaměstnance, úhrady za stravování, zázemí, prokazatelně vysoká produktivita práce, malá absence z důvodu nemoci vlastní či dítěte, možnost vybírat zaměstnance v širším regionu. Výhodou je i široká smluvní volnost.
-hp-