Lidé tráví až příliš mnoho času stížnostmi. Stížnostmi na všechno – na svou práci, neschopné kolegy, náročné klienty, šéfa-tyrana, málo peněz... Stížnosti však nemusí být jen neproduktivní a zabírající čas, ale mohou se stát účinnými nástroji transformace firemní kultury a vlastního rozvoje. Stačí jim dát tu správnou formu.
Každá stížnost či nespokojenost v sobě obsahuje potenciál pro další zlepšování a hodnotu či přesvědčení, které člověk zastává. Ten, kdo se domnívá, že jeho nadřízený je nesnesitelný despota, možná touží po vztahu s ním, který je založen na respektu a důvěře. Z této skutečnosti by měli vycházet všichni, kteří mají co do činění s lidskými zdroji a vedením týmu.
Dalším krokem je zjistit, co se dá udělat k tomu, abychom svá přesvědčení mohli realizovat. Někdo tak může například zjistit, že ještě nikdy svému šéfovi neřekl „Myslím, že neberete mé názory v úvahu. Nelíbí se mi způsob, jak spolupracujeme.“ Je také důležité zjistit, proč jsme se ještě sami nesnažili o nápravu – hraje zde roli strach?
Když se zaměříme na své obavy, můžeme se leccos naučit. Co se týče například vztahu s nadřízeným, můžeme se obávat, že přímé jednání s ním by nás postavilo do role „potížisty“. Obecně však platí, že otevřené jednání je cennější než předstírání. Člověk by měl umět odlišit reálné následky svého prohlášení od těch, které si jenom namlouvá.
Zdroj: Fast Company - portál předního amerického magazínu pro manažery