I malé projevy přezírání zaměstnanců mohou způsobit velké problémy. Představte si například šéfa, který nervózně poklepává prsty vždy, když přijde zaměstnanec s nějakou novou myšlenkou nebo zaměstnance neustále přerušuje, když chce něco říci. Podobná situace nastává i u zaměstnance, který je vynechán z důležitého cyklu e-mailů atd.
V provozu firmy se může zdát, že takové malé nespravedlnosti zanikají. Zamyslete se však, jak byste se cítili vy, kdyby s vámi v práci zacházeli s lhostejností, a dávali vám tak najevo vaši bezvýznamnost. Typickými projevy takového chování k zaměstnancům jsou verbální i neverbální výpady typu sarkastického tónu řeči nebo otáčení se zády při hovoru.
Zaměstnanci bývají ochotní přejít několik málo takových gest, pokud se však k nim takto chová nadřízený nebo kolega trvale, ztrácejí morálku. Může to vést k problémům s postojem k práci i zvýšenému počtu absencí. V horším případě pak nerespektovaní zaměstnanci odcházejí nebo podávají na své zaměstnavatele žaloby. Zejména malé firmy by si proto v dnešním konkurenčním prostředí a globálnímu úbytku pracovní síly neměly takové chování dovolit.
Jak tedy postupovat? V první řadě je třeba pochopit, že v zaměstnání se k sobě mnozí lidé chovají přezíravě. V řadě případů se tak děje podvědomě. Když člověk mluví, gestikuluje nebo dokonce nic nedělá, vysílá okolí desítky zpráv. Některé firmy proto zajišťují svým manažerům kurzy chování na pracovišti. Je třeba naučit se věnovat všem zaměstnancům větší pozornost, nejen těm nejlepším. Manažeři by měli podněcovat i k osobním rozhovorům se zaměstnanci, aby tak podpořili vzájemnou důvěru a respekt. Měli by se také průběžně ptát, na čem zaměstnanci pracují a udržovat u toho oční kontakt a také dobře naslouchat. Na skupinových schůzkách je třeba pozorně naslouchat druhým, projevovat uznání za dobré nápady.
-kk-