Lidé stále více přinášejí do práce své osobní příběhy. Dříve to bylo spíše tak, že se v práci mluvilo jen o práci a čas od času někdo řekl, že viděl v televizi o víkendu dobrý film.
To ale samozřejmě bylo v době, kdy ještě firemní pravidla pro oblékání nebo používání titulů byla více formální. Dnes jsou pracoviště spíše ve fázi uvolňování a jen těžko lze určit, které prvky osobního života do kanceláře nepatří.
Například rozvod. Před dvaceti lety bylo téma rozvodu mnohem více citlivé, než je tomu dnes. V současné době se na pracovišti probírají i ty nejcitlivější detaily, a to i přesto, že lidé v kanceláři nepatří mezi nejlepší kamarády.
Mnoho lidí v práci hledá sociální kontakty a také podporu. Rozhlásit však o sobě příliš mnoho soukromých věcí v práci, není moc dobré. Pokud se totiž má rozhodnout o vaší kariéře, nebudete vnímáni jen jako pracovník, ale už jako člověk, který má doma ty a ty problémy.
Myslete také na to, že pokud někomu vyprávíte v práci story o hádce v rodině, bude to dotyčný šířit dál, ale jen těžko použije ta samá slova jako vy a něco si domyslí.
-pk-