Manažeři HR si často stěžují: „Našeho ředitele HR nezajímá. Je mu jedno, jak můžeme firmě pomoci...“ Je to ale opravdu tak? Většina ředitelů firem naopak chce být dobrými zákazníky HR a využívat pomoci personalistů, očekává však strategičtější přístup. Ukázal to alespoň výzkum, který provedl profesor Nick Holley z Henley Business School při britské univerzitě v Readingu. Svá zjištění zveřejnil v zajímavém článku na serveru Changeboard.
Ředitele skutečně nezajímá HR jako takové. Očekávají, že klíčové HR procesy budou dobře fungovat, ale o bližší detaily se nezajímají. Do hry vstupují zpravidla tehdy, pokud systém HR nějak selže a narušuje byznys. HR profesionálové by se proto místo snahy prosazovat HR jako funkci měli soustředit na to, aby byznys firmy fungoval díky jednoduchým, strategickým a nebyrokratickým HR postupům.
HR musí podporovat strategii firmy
„Vlastně jim hlavně jde o to, aby ředitelé HR byli více ředitelé než HR,“ vysvětluje Nick Holley dále uvažování výkonných ředitelů. Musejí zvládat více než jen svůj obor. Konkrétně by ředitelé HR měli:
-
Ukázat týmu firemních lídrů smysl personálních opatření vycházejících ze strategie firmy.
-
Pomáhat utvářet názory vedoucím představitelům firmy tak, aby si více uvědomovali centrální roli lidí v organizaci a při dosahování jejích cílů.
-
Zajistit, aby vedoucí představitelé firmy nevnímali personální otázky pouze jako záležitost HR.
-
Disponovat základními osobními kvalitami, jako je odvaha, zvědavost, spolupráce a komunikace.
-
Přinášet podnětné profesionální názory. Mít vysoké IQ i EQ.
-
Prokazovat zásadovost neboli integritu ve smyslu podpory nejvyššího vedení. Zahrnuje to upřímnost, schopnost zachování důvěrnosti informací, rozvážnost, důvěru a také schopnost dát přednost prospěchu organizace před vlastním egem či prospěchem, který by se týkal pouze funkce HR.
-kk-