Málo kdo by asi uvěřil, že existuje osoba, která nikdy neudělala chybu. Dokonce i géniové nebo veleúspěšní lidé je dělají. Ale je pravda, že když jsou lidé úspěšní, hovoří se spíše o samotném úspěchu, nežli o chybách, které mají za sebou. A přitom by pravděpodobně nebyli tam, kde jsou, pokud by některé z těchto chyb neudělali. Jednoduše se díky nim posunuli mnohem dál. A k tomu se hodí výrok Theodora Roosevelta: „Ten, kdo nedělá žádné chyby, nedělá ani žádné pokroky.“
To mě také přivedlo k tomuto tématu a k popisu 3 chyb, které mne samotnou posunuly dál v oblasti, o které už od roku 2004 přednáším, tedy v oblasti najímání, výběru zaměstnanců.
Chyba č. 1: Když si myslíte, že stačí pouze nadšení
No nestačí. Vím, že svým osobním nadšením dokáži nakazit nejednoho kandidáta. Ale po zkušenosti, kterou jsem před lety měla, také vím, že mnou přenesené nadšení nestačí. Pokud novému kolegovi chybí zaměření na výsledek a schopnost čelit nejedné překážce, nadšení rychle vyprchá a celá věc se vůbec nepovede. Mít nadšeného a namotivovaného spolupracovníka je jistě dobré, ale na základě zkušeností jsem pochopila, že to prostě nestačí. Pokud není tento nadšený spolupracovník zároveň produktivní, pak to fungovat nebude.
Produktivitou myslím jeho přístup k práci. Existuje 5 typů přístupu, od toho výkonného jedince, který táhne pomyslnou káru, přes ochotné nebo méně ochotné „vykonavače“, kteří jsou zaměřeni spíše na činnosti, přes nestabilní skupinu, která svými výkony a emocemi kopíruje horskou dráhu, až po brzdiče, kteří velmi vychytralým způsobem dokáží místo produkce vytvářet pouze destrukci. Přesné rozdělení a názornost můžete získat zhlédnutím krátkého videa ZDE.
Já jsem tehdy narazila na problémového člověka, který byl velmi nadšený, a až po pár týdnech jsem pochopila, že jsem ho spíše jen svým nadšením nakazila. Nezdálo se mi, že je ta práce tak náročná a podmínky tolik tvrdé, protože když něco milujete, tak to jako těžké nevnímáte. Prozřela jsem, když jsem viděla reakce nového kolegy na bariéry, které mu jeho nová práce předkládala. Nejde o to, že by měl vždy uspět, bylo to o tom, jaký byl jeho přístup k práci a překážkám. Výmluvy, obviňování ostatních, pochybnosti, házení flinty do žita, neochota pustit se do nepříjemné práce. Málokterá práce, která vám přináší naplnění, smysl a úspěch, je snadná. Ti, co jsou produktivní a v minulosti to už ukázali, prostě vědí, do čeho jdou. Jsou si vědomi toho, že nedostanou nic zadarmo a že se musí postarat o to, aby šly věci správným směrem.
Takže než se nadchnete pro nadšené, prověřte jejich schopnost vytvářet opravdové výsledky. Schopnost zabrat a dotahovat věci do konce a přitom neztratit nadšení je tou ideální kombinací.
Chyba č. 2: Když nedáte na své pocity
Ať už to nazýváme šestým smyslem, tušením nebo navnímáním, je to prostě něco, co není jednoduché pojmenovat, ale víte, že tam „něco“ je. Díky tomu, že nám chybí jistota, může se stát, že si sami toto své tušení (a to nejen v oblasti najímání) znehodnotíme či před sebou samým shodíme.
Stalo se mi, že jsem měla právě takový pocit, ale nevěnovala jsem mu tolik pozornosti. Chtěla jsem věřit, že se pletu. Snažila jsem se rozumně si zdůvodnit svůj pocit, a tak ho sama sobě vymluvila. Asi tušíte, že nově přijatý člověk selhal právě na tom, čeho se týkalo moje tušení. Porozuměla jsem svému pocitu, ale bylo už pozdě.
Díky této zkušenosti jsem si všimla, že přílišné přemýšlení nad pocity vede spíše k nesprávným závěrům. Snadno se totiž necháme ovlivnit předchozími selháními nebo obavami, nebo nejistotou. Abychom něčemu doopravdy porozuměli, je potřeba dívat se ne do sebe, ale ven – tedy na kandidáta a celkovou situaci, kterou máme před sebou.
Takže, když máte pocity, neignorujte je, nepřemýšlejte o nich. Ještě více prozkoumejte všechna fakta, položte další otázku, ověřte si další referenci. Zajímejte se více o kandidáta a celou situaci. To vám dodá chybějící jistotu a přinese správné rozhodnutí.
Chyba č. 3: Když vaši integritu ohrožují okolnosti
Integritou myslím to, že víte, co je správně a co ne. Ne protože to říká někdo jiný, je to vaše vnitřní přesvědčení, jsou to vaše interní laťky, které nechcete podlézat, jinak si budete sami sebe méně vážit. Ať už se pokusíte na někoho nebo něco vymluvit, stejně víte, že to jste vy, kdo selhal.
Někdy je tlak okolí velmi silný. V HR to může být tlak související s neobsazeným místem, které je nutné obsadit „včera“, a když nemáte vhodného kandidáta a potřebujete dělat další kroky, může být mnoho věcí proti vám.
Jednou jsem „podlezla“ svou laťku a přijala kandidátku, která nebyla ta pravá. Netrvalo to dlouho a bylo očividné, že to byla chyba. Vynaložené úsilí několika lidí na to, aby fungovala, práce, která nebyla hotová a rozladěný tým, to byly efekty, o které jsem rozhodně nestála.
Jednoduše vím, že to umím lépe a moje laťka je mnohem výš. V tomto se dělat kompromis nevyplácí.
Proto svou laťku zvyšujete neustálým analyzováním chyb a vzděláváním v dané oblasti. Čím více něčemu rozumíte, tím lépe a rychleji dokážete analyzovat své chyby. Poučit se z nich a vyvinout své vlastní brilantní postupy, které budou přinášet stabilní výsledky.
Dovolím si říct, že díky vzdělávání (nejlépe u praktiků) a analýze chyb může být z kohokoli opravdový odborník. Nepřeji vám mnoho chyb, ale když už nějaké budou, přeji vám, ať vás posunou dál.