Ekonomická nestabilita, nepružnost trhu práce a minimální sladění pracovního a studijního života způsobily značný nárůst nezaměstnanosti mladých lidí. Tato skutečnost se dotýká všech zemí Evropské unie, včetně České republiky. Některé státy se s tímto faktem vyrovnávají úspěšněji, např. Německo a Rakousko. Naopak pro celou jižní Evropu je to těžko řešitelná situace. „Ekonomická a finanční krize obecně stojí za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce, a právě mladí lidé, vstupující na trh práce, jsou jejich největší obětí,“ uvádí Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V České republice byla pravděpodobnost nezaměstnanosti osob ve věku 15-34 let v době 3-12 měsíců po ukončení studia nejnižší v roce 2008 (19,1 %). V roce 2010 se vyšplhala na hodnotu 30,8 %. „V podstatě již na začátku pracovní kariéry se tak vytváří jednoznačné rozdělení na ty úspěšné a méně úspěšné,“ doplňuje Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejmenší problémy vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se pohybuje kolem hranice 15 %. U osob se středním vzděláním bez maturity se jedná o hodnoty kolem 30 %, ale u osob se základním vzděláním stoupá pravděpodobnost nezaměstnanosti až k hranici 80 %. „V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každá dvacátý,“ upozorňuje Gabriela Strašilová.
Ačkoliv je Česká republika v rámci evropského srovnání charakteristická nízkou nezaměstnaností, existují některá zaměstnání, resp. odvětví s relativně vysokým rizikem nezaměstnanosti. Např. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost ztráty zaměstnání než specialisté nebo zákonodárci či řídící pracovníci.
Česká republika se vyznačuje vyšší úrovní nezaměstnanosti žen (8,3 % nezaměstnaných žen proti 5,9 % nezaměstnaných mužů). V krátké době po ukončení studia jsou genderové rozdíly nepatrné; u žen dosahuje ve sledovaném období pravděpodobnost nezaměstnanosti 24,7 %, u mužů 25,5 %. „Horší postavení žen na trhu práce je dáno více než trojnásobnou nezaměstnaností matek ve srovnání s otci žijícími v rodinách s malými dětmi,“ dodává Ondřej Nývlt.
Další grafy a podklady k situaci mladých lidí na trhu práce prezentované na tiskové konferenci ČSÚ „Mladí na trhu práce“ 27. listopadu 2014 jsou k dispozici ke stažení zde.
-kk-