Je životopis mrtev?

V poslední době se často hovoří o přijímání pracovních sil na základě tzv. profilování. V souvislosti s tím pak můžeme údajně pozorovat úpadek tradičního způsobu získávání informací o uchazečích o zaměstnání – vytváření životopisů s přehledem uchazečových dovedností, zkušeností a vzdělání. Autor článku ovšem zastává názor, že úvahy o definitivním konci životopisů jsou přehnané.

Nabízí se otázka, co je to vlastně ten profil. Podíváme-li se do slovníku, zjistíme, že může kromě pohledu na lidskou hlavu ze strany a biografickou esej jít i o formální shrnutí datové analýzy (graf, tabulka) představující charakteristické vlastnosti jedince (např. psychologický profil uchazeče o zaměstnání). Pro náboráře pak profil uchazeče znamená méně práce s procházením dokumentace.

Řada moderních systémů pro sledování uchazečů (applicant tracking systems – ATS) umožňuje uchazečům vytvářet základní profily, které lze v budoucnosti aktualizovat. Obecně lze tyto systémy rozdělit do několika kategorií:

- Profily vytvořené pomocí technologií pro výběr dat. Ty jsou pro uchazeče nejjednodušší.
- Tradiční on-line formuláře, v nichž musí uchazeč každou položku individuálně vyplnit. To již vyžaduje větší úsilí.
- On-line formuláře v rámci ATS, které často používají otevírací pole. Pro uchazeče to představuje nejsložitější postup.

Veřejně dostupné statistik uvádí, že uchazeči o zaměstnání by přeci jen upřednostnili investování času do zdlouhavého vytváření profilů před odevzdáním životopisu a odpovídáním na předběžné otázky. Základní problém těchto statistik tkví ale v tom, že neberou v úvahu kvalitativní podstatu náborové práce. Pokud špičkově kvalifikovaní uchazeči zůstanou pasivní a nebudou se chtít zabývat vytvářením strukturovanějšího profilu, jsou veškeré tyto statistiky bezpředmětné. Vytváření přílišné struktury a přílišného počtu překážek k jejímu splnění rozhodně není vhodný přístup. Životopisy proto mají stále co říci.

**Datum vydání:** X/2003