Největší výhodou formálních programů pro pružný výkon práce je zlepšení kvality osobního, respektive rodinného života zaměstnanců. Shodlo se na tom 68 % manažerů HR v průzkumu Society for Human Resource Management (SHRM) z konce roku 2010. Průzkum s názvem Workplace Flexibility in the 21st Century vychází z odpovědí 551 manažerů HR náhodně vybraných z členů SHRM, kterých v té době bylo téměř 250 tisíc.
67 % HR profesionálů pak vidí v zavádění programů pružného uspořádání pracovní doby pozitivní vliv na pracovní morálku, spokojenost zaměstnanců s jejich prací, angažovanost a retenci zaměstnanců. 53 % hovoří o pozitivním vlivu na oddanost zaměstnanců vůči organizaci a 52 % o vítané pomoci při získávání potenciálních zaměstnanců.
Pětice nejúspěšnějších programů pružného uspořádání pracovní doby zahrnuje:
-
Práce v určitých měsících (např. učitelé nebo účetní).
-
Práce na dálku.
-
Pružný pracovní rozvrh bez vytýčení povinných hodin pro přítomnost na pracovišti.
-
Pružný pracovní rozvrh s vytyčením povinných hodin pro přítomnost na pracovišti.
-
Stlačený pracovní týden.
Průzkum shrnuje, že programy pružné práce nejčastěji vznikají na žádost zaměstnanců. V ekonomicky náročných dobách pak mohou být alternativou k propouštění. Stěžejním předpokladem k fungování těchto programů je komunikace mezi liniovými manažery a jejich přímými podřízenými. Cílem by mělo být vytvoření pracovní kultury, v níž zaměstnanci budou vědět, že jejich nadřízení usilují o to, aby uspěli nejen v pracovním, ale i osobním životě.
Pouze 13 % organizací s formálními programy pružné práce měří úspěch těchto programů. Bez dostatku informací, které by prokázaly hodnotu programu pro organizaci, přitom hrozí ztráta zájmu a podpory ze strany nejvyššího vedení.
-kk-