„Je patrné, že lidé se snaží šetřit a ,škrtají‘ zbytné položky, ke kterým se vedle kultury řadí právě restaurace. Srovnáme-li předkoronavirový květen 2019 s květnem 2022, klesl objem útrat v restauracích dle našich dat o 32 %,“ upozorňuje Jan Michelfeit ze společnosti Sodexo Benefity s tím, že podobný propad lze očekávat i v červnu, protože do 15. 6. letošního roku zatím bylo realizováno o 30 % transakcí méně, než ve stejném období 2019. „Z dat vyplývá, že lépe bylo dokonce i v covidových letech 2020 a 2021,“ zdůrazňuje Jan Michelfeit. Jinými slovy – restaurace v časech oběda přišly téměř o třetinu návštěvníků a také o třetinu tržeb.
Propad tržeb ovšem není jedinou bolestnou ranou, s níž se gastro sektor aktuálně potýká. Tou druhou je růst vstupních nákladů, především energií, potravin, ale i mzdových nákladů. „Restaurace zdecimované lockdowny během pandemie, kdy mnohdy k přežití utratily vytvořené rezervy, si prostě nemohou dovolit nést veškeré rostoucí náklady na svých bedrech a nezbývá jim nic jiného, než je promítnout do svých konečných cen. Tento růst samozřejmě všichni cítíme, nicméně je patrné, že se při zdražování snaží restaurace držet při zemi, protože jak vyplývá ze statistických dat, ceny zemědělských producentů se meziročně zvýšily téměř o 40 % a ceny energií pro právnické osoby vzrostly za rok trojnásobně,“ snaží se Jan Michelfeit zdůvodnit, proč za oběd v restauraci platíme stále více.
Jan Michelfeit, marketingový ředitel Sodexo Benefity
„Ceny obědů kontinuálně rostou už téměř rok. Směrem vzhůru zamířily na podzim loňského roku, krátce po uvolnění v podstatě všech covidových restrikcí,“ popisuje Michelfeit. Od Nového roku pak růst výrazně zrychlil a každý měsíc cena vystoupá o korunu až dvě. Ve srovnání s rokem 2021 tak lidé platí za oběd o 12 korun více a v porovnání s rokem 2020 je to dokonce téměř o 30 korun více. V Praze už cena atakuje dvousetkorunovou metu, nejlevněji – v průměru za 147 korun – se lidé naobědvají v Karlovarském kraji, následuje Vysočina a Ústecký kraj.
| Kraj | 2020 | 2021 | 6/2022 (do 15. 6.) |
| Hlavní město Praha | 145 | 169 | 190 |
| Středočeský kraj | 140 | 163 | 176 |
| Jihomoravský kraj | 135 | 160 | 171 |
| Jihočeský kraj | 135 | 148 | 162 |
| Plzeňský kraj | 136 | 155 | 166 |
| Liberecký kraj | 137 | 153 | 160 |
| Královéhradecký kraj | 128 | 149 | 163 |
| Pardubický kraj | 130 | 151 | 162 |
| Zlínský kraj | 129 | 141 | 149 |
| Olomoucký kraj | 124 | 141 | 150 |
| Moravskoslezský kraj | 126 | 144 | 155 |
| Kraj Vysočina | 130 | 143 | 148 |
| Ústecký kraj | 128 | 141 | 148 |
| Karlovarský kraj | 128 | 139 | 147 |
| ČR | 135 | 151 | 163 |
Nejčastější příspěvek na stravování ze strany firem přitom dosahuje sta korun, za tuto částku se už nelze najíst nikde v republice. „V tuto chvíli se lidé ve většině krajů už nenaobědvají ani za daňově nejvýhodnější stravenku, jejíž hodnota je pro letošek 150 Kč,“ připomíná Michelfeit a dodává, že pokud by firmy chtěly svým zaměstnancům přilepšit, je navýšení příspěvku na stravování ideální variantou, která je daňově výhodnější, než kdyby mu stejnou částku přidaly ve mzdě.
„Zákon o dani z příjmů umožňuje firmám odečíst si z daní maximálně 55 procent z ceny stravenky. Zbývající část si často doplácí zaměstnanci, firmy ale pochopitelně mohou svým lidem uhradit i vyšší částku, ovšem už bez slevy na dani na straně zaměstnavatele. Pro zaměstnance se ale u stravenek vždy jedná o příspěvek, který na jeho straně nepodléhá zdanění ani odvodům,“ vysvětluje Michelfeit, a dodává: „Díky daňovému zvýhodnění jsou stravenky o čtvrtinu výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu.“