Nebojí se přijímat nové výzvy, vyhledávají zajímavé projekty, pracují v mezinárodních týmech a nezřídka se vydávají do světa „na zkušenou“ například do zahraničních poboček domácí společnosti či na projekty ke klientovi sídlícímu v cizí zemi, odkud si nazpět přivážejí domů cenné zkušenosti.
Pro firmy je taková flexibilita a odhodlanost zaměstnanců obecně velmi cenná, nicméně zároveň s tím vzniká i nutná potřeba vyšší úrovně jazykové vybavenosti.
O tu by se měl zaměstnavatel postarat, chce-li těžit z talentu svého zaměstnance a zároveň mu nabídnout další motivaci pustit se do nové výzvy, která firmě přinese své plody (v době, kdy talentů není nazbyt a firmy se obávají fluktuace je to jistě moudrá úvaha).
Samozřejmě drtivá většina společností z různých oborů na domácím trhu dnes již považuje alespoň minimální znalost jednoho cizího jazyka za nutnou, avšak to samotné není zdaleka vše, co musí profesionál v určitém oboru ovládat.
A to bez ohledu na to, zda se právě chystá na pracovní cestu nebo delší pobyt v zahraničí, případně ho „jen“ čeká práce v mezinárodním týmu složeném z kolegů různých národností.
Příběh jako ze života
Představte si následující příklad. Váš kolega Pavel, který je velmi talentovaným analytikem, byl právě pověřen prací na velmi důležité zakázce u klienta v daleké Brazílii. Projekt bude zahájen za dva měsíce a bude na začátek vyžadovat minimálně třítýdenní pobyt v místě.
Komunikačním jazykem obou stran je angličtina, kterou Pavel ovládá na středně pokročilé úrovni a využívá ji aktivně spíše v pravidelné písemné komunikaci s dalšími klienty než v hovoru. Navíc jako jediný z realizačního týmu ovládá také na relativně slušné úrovni i tamní úřední jazyk, kterým je portugalština, neboť celé jedno léto ještě při studiích pobýval v Lisabonu.
Pavel nový úkol bere za skvělou příležitost, bude to pro něj první takto velký projekt. Zároveň se však obává, aby se u tak důležité zakázky něco nepokazilo, neboť by ztráta klienta pro firmu znamenala značnou škodu. Přípravu bere opravdu zodpovědně. S týmem důsledně připravují odborné podklady a sám se domluví se svým manažerem, že bude pravidelně dvakrát týdně před odletem absolvovat individuální lekci s lektorem angličtiny, který je rodilý Američan.
Nadešel den D a Pavel i se dvěma kolegy odletěl do Brazílie představit klientovi navazující kroky začínající spolupráce… Jak to celé dopadlo?
Pavel byl i s kolegy „řádně vyškolen realitou“. Nejenže polovina úvodního jednání vůbec neprobíhala ve smluvené angličtině, ale v brazilské portugalštině, která je významně odlišná od její evropské podoby, navíc celý český tým vcelku zaskočila samotná etiketa jednání partnerů, na níž nebyli ze své domoviny zvyklí.
Po návratu domů Pavla ještě notnou chvíli mrzelo, že nebyl lépe připraven, a byť se projekt rozběhl, tým kvůli pár nedorozuměním nedocílil během svého pobytu všech dílčích stanovených cílů (což naopak „zamrzelo“ vedení jeho firmy).
Co mohl Pavel, respektive jeho zaměstnavatel, udělat lépe?
Pavel, respektive jeho nadřízený manažer, správně vyhodnotil situaci, že je potřeba zaktivovat cizí jazyk a zlepšit vedle písemné komunikace především ústní, kterou příliš nevyužíval. Co však Pavlovi před takto důležitým projektem chybělo, byla také příprava na mezinárodní prostředí.
Z vlastní zkušenosti z dlouhodobých pobytů v zahraničí, zejména v USA, Velké Británii a v Brazílii, jsem si sám odnesl jednoduchý, avšak cenný poznatek: jen cizí jazyk ke komunikaci nestačí. Je to první krok, který by zejména v případě, že se vaši zaměstnanci mají pohybovat v mezinárodních týmech, měl být následován dalším rozvojem jazykové úrovně v podobně národnostně diferencovaném prostředí.
Každý národ má své kulturní zvyklosti, které se nezbytně projevují i v etice obchodního jednání a chování obecně. Řada zaměstnavatelů, a nejen mezinárodních společností, ale i českých firem se zahraniční klientelou či mezinárodními týmy, si tento fakt uvědomuje a stále častěji vysílá své pracovníky na krátkodobé jazykové kurzy a pobyty v cizích zemích. Firemní studenti se zde zdokonalují v obecné i odborné úrovni jazyka, která může zahrnovat právní problematiku, IT, bankovní, finanční, technickou či medicínskou odbornost a další dle požadavků.
Studenti jsou zároveň v tomto cizím prostředí doslova „vhozeni do vody“ a kromě běžné každodenní interakce se studenty z jiných zemí jsou nuceni se rychle zorientovat i v podmínkách konkrétní destinace. Díky tomu se učí mnohem rychleji než při běžném studiu jazyka ve své domovině, kde jsou nuceni cizí jazyk využívat pouze v průběhu samotné lekce. Takovou zkušenost mohu osobně jen doporučit.
Absolvovali jste někdy vy či vaši kolegové zahraniční jazykový kurz, který zajistil zaměstnavatel? Jaké pro vás byly klíčové požadavky? Naplnil kurz požadovaná očekávání?
V návazném pokračování článku se zaměříme na to, podle jakých parametrů můžete vybírat vhodný jazykový kurz pro vaše zaměstnance, a proč pouhý jazykový pobyt v cizí zemi dlouhodobě nestačí.