Motivace v čase změn

Motivace zaměstnanců stále mnoha manažerům evokuje cosi mystického. V dnešní uspěchané době plné neustálých změn je to však jeden ze základních předpokladů úspěšného obchodování. Můžeme ji definovat mnoha způsoby. Jádrem všech motivačních snah je ovšem potřeba poskytnout zaměstnanci to, co od své práce skutečně individuálně očekává. Pomáhá zaměstnancům dosahovat jejich cílů, poskytuje pozitivní perspektivu, umožňuje provádění změn a vybudování sebeúcty. Pokud jde o nevýhody motivace jako takové, ty v podstatě neexistují. Existují pouze překážky, které je nutno v rámci motivace překovávat. Překážkami může být nevhodný management, nevyhovující budova či její vybavení nebo zakořeněné způsoby chování na pracovišti.

Manažerům, jejichž úkolem je motivovat zaměstnance v době permanentních změn jsou proto určeny následující rady:
- Čtěte odbornou literaturu.
- Určete své osobní motivátory.
- Zjistěte, co vaši podřízení od své práce očekávají (zajímavou pracovní náplň, schopné nadřízené, možnost vidět výsledky své činnosti, větší účast na jednotlivých úkolech, uznání, výzvy, nové možnosti, osobní rozvoj).
- Denně dávejte zaměstnancům najevo své uznání pro jejich činnost.
- Určete, které faktory vaše podřízené demotivují a eliminujte je.
- Dávejte najevo svou podporu.
- Finanční odměny rozdávejte obezřetně.
- Na základě otevřené komunikace se zaměstnanci podnikněte inovační kroky.
- Řiďte změny.
- Zajímejte se o učební perspektivy zaměstnanců.

Výše uvedený seznam kroků je velice důležitý, chybí mu však ještě poslední a zásadní krok: zpětná vazba. Ta hraje v motivačním úsilí neodmyslitelnou roli. Žádný manažer by neměl nechat své zaměstnance hádat, kam se budou v budoucnosti ubírat jejich snahy či osobní rozvoj. Jeho úkolem je s podřízenými otevřeně a průběžně komunikovat. Motivace v čase změn tak klade na manažerova bedra nové úkoly. Zaměstnancům by měl zejména zdůrazňovat, že nezná odpovědi na všechny jejich otázky a skutečně říká to, co si myslí. Měl by své zaměstnance podporovat, vést, nikoli nutit do pracovních výkonů. Neměl by přitom vycházet z představy, že každý je jako on a nutit zaměstnance dělat věci, které jim osobně nic neříkají. Důležité je též nedelegovat práci, nýbrž odpovědnost.