Srážky ze mzdy je možné provádět pouze do výše pohledávky včetně příslušenství. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu. Přesná pravidla provádění srážek ze mzdy stanovuje Občanský soudní řád.
Srážky se provádějí z čisté mzdy. Srážky se provádějí i z dalších příjmů, které nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodů, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, náhrad ucházejícího výdělku (náhrada mzdy, odměna za pracovní pohotovost, náhrada za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, stipendií. Do čisté mzdy se započítávají čisté mzdy a čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u kterého je v pracovním poměru, tedy z dalších souběžných pracovních poměrů a z dohod o pracovní činnosti. Nezapočítávají se sem částky poskytované zaměstnanci jako náhrada nákladů spojených s výkonem práce, zejména cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a obdobná plnění.
Základní nezabavitelná částka a přednostní pohledávky
Povinnému nesmí být sražena základní nezabavitelná částka, která se stanoví podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Pro výpočet základní částky se používá součet částky životního minima jednotlivce podle zákona o životním minimu a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu stanovených pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Od 1. Ledna 2016 je součet těchto částek roven 9 268 Kč. Základní nezabavitelná částka je tvořena ze dvou třetin částky 9 268 Kč (tj. 6178,67 Kč) a z částky 1544,67 Kč, která připadá na každou osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné (25 % z částky 6178,67). Základní nezabavitelná částka se tedy stanoví jako součet částky 6178,67 Kč a tolika násobků částky 1544,67 Kč, kolik osob povinný vyživuje.
Vypočtená základní nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný výsledek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi na celé koruny. Zaokrouhlovací rozdíl náleží povinnému, přičte se k nezabavitelné částce. Pokud přesahuje zbytek čisté mzdy částku 9 268 Kč, zaokrouhlení se neprovádí. Přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku 9268 Kč, dělí se na třetiny jen tato částka (každá třetina může činit nejvýše částku 3 089 Kč). Přitom platí, že první třetina je určena k pokrytí pohledávek oprávněných osob, druhá třetina je určena k uspokojení přednostních pohledávek a třetí třetina je vždy vyplacena povinnému.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nezabavitelná částka je tvořena základní nezabavitelnou částkou, případnou drobnou částkou ze zaokrouhlení a třetí třetinou zbytku čisté mzdy (maximálně 3 089 Kč) a pokud není vůči povinnému uplatňována žádná přednostní pohledávka, tak i druhou třetinou zbytku čisté mzdy. Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy, který přesahuje částku 9 268 Kč. Pokud jsou uplatňovány přednostní pohledávky, přičte se zabavitelný zbytek čisté mzdy nejprve ke druhé třetině, aby mohly být uspokojeny přednostní pohledávky. Co jsou přednostní pohledávky stanoví Občanský soudní řád.
Pokud se sráží na přednostní pohledávky z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Z první třetiny jsou všechny pohledávky uspokojovány podle svého pořadí. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného nikdy nedochází k poměrnému uspokojování pohledávek, pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.
Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než umožňují ustanovení Občanského soudního řádu, je nepřípustné, a to i kdyby s tím povinný souhlasil.