Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zveřejnil v závěru roku dvě studie, které se zabývají situací žen s malými dětmi na českém trhu práce. První analyzuje vysoké riziko nezaměstnanosti maminek po skončení mateřské dovolené. Druhá zkoumá genderové rozdíly ve mzdách v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím.
Z mateřské rovnou na úřad práce
Studie Aleny Bičákové a Kláry Kalíškové s názvem Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce konstatuje, že chování českých žen na trhu práce je výjimečné hned ve dvou směrech: „Na jednu stranu je velmi vysoké procento českých žen bez dětí a s odrostlými dětmi zapojeno do trhu práce (míra zaměstnanosti žen s dětmi nad 11 let věku je v České republice nejvyšší v EU). Na druhou stranu většina těchto žen plně využívá v případě mateřství jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU a zůstává s dětmi nejméně tři roky doma.“
Dlouhá rodičovská dovolená, která často přesahuje i tříletou ochrannou lhůtu pro návrat do zaměstnání, znamená pro ženu ztrátu lidského kapitálu k výkonu její práce. Přerušení profesního vývoje vede k výraznému riziku nezaměstnanosti. Po ukončení mateřské dovolené se stává nezaměstnanými téměř 30 % žen s dvouletými a 60 % žen s tříletými dětmi. Celá studie je k dispozici online na této adrese.
Po mateřské nižší mzda až do důchodu
Studie Marioly Pytlikové s názvem Rozdíly ve výši výdělků ve vztahu k mateřství a dítěti v rodině potvrzuje, že genderové rozdíly ve mzdách souvisejí s rodičovstvím a zvyšují se s počtem dětí. Rozdíl v mediánu měsíční mzdy mužů a žen s jedním dítětem činí 20 %, v případě dvou dětí 32 % a v případě tří a více dětí 36 %. Nejvyšší jsou pochopitelně v období, kdy děti potřebují nejvíce péče.
„Čím starší děti jsou, tím více se tento rozdíl snižuje, nicméně ani v případě dospělých dětí se mzdový rozdíl zcela neuzavírá ani nedosahuje úrovně rozdílu mediánu mezd bezdětných. Genderový rozdíl v mediánu měsíční mzdy rodičů zaměstnanců s dítětem ve věku 3 až 5 let resp. 6 až 9 resp. 10 až 18 představují 39 % resp. 37 % resp. 30 %. Pro muže a ženy s dospělými dětmi v domácnosti je již rozdíl menší ve výši kolem 24 %. Genderový rozdíl v mediánu mezd bezdětných zaměstnanců je 15 %,“ uvádí autorka.
Přerušení pracovní aktivity z důvodu dlouhé rodičovské dovolené má negativní vliv na následnou mzdu ženy až do odchodu do důchodu. Systém nastavení jedné z nejdelších rodičovských na světě spolu s nedostatečnými možnostmi institucionální péče o malé děti a nízkou nabídkou flexibilních forem zaměstnávání negativně ovlivňuje nejen ekonomickou situaci českých žen a jejich rodin, ale i blahobyt a ekonomickou výkonnost celé České republiky. Celá studie je k dispozici online na této adrese.
-kk-