Mezi současnými 204 signatáři jsou velké společnosti jako Aero Vodochody AEROSPACE, ABB, AGC Flat Glass, Brano Group, Daikin, Doosan, MND, Severní energetická, Siemens, ale i menší a malé firmy i organizace. Ti všichni se vyjádřili pro zachování daňového zvýhodnění volnočasových benefitů, které dnes dostávají tři čtvrtiny všech tuzemských zaměstnanců.
„Pokud by vláda podporu benefitů zrušila, pak jejich udržování v této podobě nedává smysl. Benefity považujeme za skvělý nástroj, díky němuž si mohou lidé čas od času dovolit něco, co by si normálně nedovolili, například objednat se na zubní hygienu, pořídit dětem nové brýle či zájmový kroužek navíc. Stát zrušením podpory připraví statisíce zaměstnanců o možnost dopřát si určitý nadstandard. Lidé si přestanou kupovat vitamíny, přestanou sportovat, aktivně relaxovat, ale stát tím nezíská vůbec nic. Spíše se zvýší výdaje za zdravotní péči v budoucnu. Stačilo by propustit 2000 úředníků ze stávajících 80 000 a stát by uspořil stejnou částku. Mohl by tak ponechat firmám jeden z mála finančních nástrojů, jak lidi ve firmách motivovat,“ uvedl personální ředitel Aero Vodochody AEROSPACE Luboš Tejkl.
Obavy mají i zástupci malých firem. „Naši lidé je nejčastěji používají v lékárně nebo na dovolenou. To, že je u nás dostanou, dáváme i do pracovních inzerátů a funguje to jako dobrá pobídka. Je to pro nás jako malou firmu na trhu vítaná cesta, jak lidem přilepšit,“ říká například Veronika Krůpová ze zemědělské společnosti Agro Monet na Brněnsku. Majitel Agro Monetu s 62 zaměstnanci přitom podporuje poskytování benefitů i ve svých dalších mnohem menších společnostech s 2 a 4 pracovníky. Z
Zrušením daňového zvýhodnění přitom hrozí benefitům faktický zánik, jak prokázal průzkum Unie zaměstnavatelských svazů mezi 448 tuzemskými firmami. Plných 94 % zaměstnavatelů je totiž v takovém případě přestane poskytovat, nebo výrazně omezí jejich objem, a to většinou bez jakékoli náhrady. Týká se to jak velkých zaměstnavatelů, tak i menších firem.
Pro stát to znamená, že se nenaplní očekávání jeho daňového výnosu. Podle propočtů ministerstva financí má rozpočet získat zrušením daňových výhod pro benefity dodatečných 1,4 miliardy korun. To by ale platilo pouze v případě, že firmy budou benefity poskytovat nadále, nebo místo nich zaměstnancům zvýší mzdy. „Jak ukazují výsledky reprezentativního průzkumu, je toto očekávání zcela mimo realitu. Zaměstnavatelé benefity zruší a značná část takto ušetřených peněz může skončit v podobě dividend u zahraničních matek, místo aby je mohli zaměstnanci využít na tuzemskou spotřebu a podporu ekonomiky,“ upozorňuje Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů.
Výrazné ztráty pak zaznamenají poskytovatelé služeb, u kterých zaměstnanci volnočasové benefity uplatňují. Průzkum Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) a Svazu průmyslu a dopravy mezi tisícovkou lidí ukázal, že ti, kdo dostávají od zaměstnavatelů volnočasové benefity, se 2,5x častěji věnují aktivitám ve prospěch svého zdraví, tělesné a duševní kondice a pohody. Mnohem více navštěvují fitcentra a další sportoviště, vzdělávají se, nakupují kroužky nebo letní tábory pro své děti, objednávají rehabilitace nebo si platí dentální péči. Výrazně tak pomáhají regionálním firmám z odvětví služeb, pro které tvoří velkou část zákazníků.
Zrušení daňového zvýhodnění benefitů by tak podle UZS i Svazu průmyslu a dopravy vedlo k poklesu zájmu o prospěšné aktivity, poškodilo jejich lokální poskytovatele a mělo celkově negativní ekonomické dopady.
„Celkově lze shrnout, že dopady na státní kasu mohou být dokonce negativní. Zrušení daňového zvýhodnění benefitů, které jsou podporovány zaměstnavateli i odbory, a těší se vysoké oblibě zaměstnanců, tak postrádá základní ekonomický smysl,“ doplňuje daňový expert Petr Frisch.