Nedostatek uznání je jedním z faktorů, které demotivují a odrazují zaměstnance. Odměňování by mělo by ve firmách přirozené, což ovšem neznamená zastávání dávno překonaného přístupu striktně peněžního hodnocení. Jakkoli otřepaně to může znít, peníze skutečně nejsou všechno. Mnohdy zaměstnance více motivuje takříkajíc dobré slovo, zájem a slušnost nadřízeného. Zaměstnanci, kteří chodí monotónně do práce a pobírají stále tentýž plat ztrácejí motivaci, zájem i náladu. Manažeři se jim pak musejí stále více věnovat. Věnovat se zaměstnancům však zde neznamená projevovat nespokojenost či agresivitu nad jejich negativním přístupem. Naopak to musí spočívat ve snaze ocenit jejich práci a obecně s nimi komunikovat o jejich problémech.
Základní chyba spočívá v tom, že manažeři začínají komunikovat s podřízenými až ve chvíli, kdy se podřízení dopustí nějaké chyby. Komunikace by mezi nimi měla probíhat neustále, takže by se mnoho problémů ani nemuselo objevit. Každý manažer by si měl položit osobní otázku: „Kdy jsem naposledy pochválil své podřízené za dobře vykonanou práci? A jak jsem to udělal? Nemají moji pořízení náhodou pocit, že se jim nevěnuji a nemám o ně zájem?“ a zvážit tak svůj přístup.
Měl by začít častěji navštěvovat kanceláře svých podřízených či firemní prodejny a vytvořit si tak pozitivní image, autoritu. Měl by začít více komunikovat se zaměstnanci, dát jim najevo svou důvěru a pověřovat je samostatnými úkoly. Budou-li mít například zaměstnanci obavy o konci projektu, na kterém pracují, měl by jim nabídnout aktivní podporu a pomoc. Důležité je zejména, aby jim vysvětlil, které úkoly jsou pro firmu klíčové. Tak by se ve firmě měla vytvořit pozitivní, otevřená komunikativní kultura, v jejímž rámci budou lidé skutečně efektivně spolupracovat, motivovat se a vzájemně oceňovat vykonanou práci.
**Datum vydání:** XII/2002
Article source HumanResources.com - kanadský portál pro zaměstnance i zaměstnavatele