Na začátku roku si řada z nás dala předsevzetí – aktualizovat svůj životopis, konečně uklidit půdu nebo začít cvičit. Většinu z nich však nedodržíme jednoduše proto, že zítra je vždy lepší den s tím začít. Odkládání ale může být prokletí a navíc velmi nákladné.
Odkládání vede nejen k nižší produktivitě, ale také nižšímu sebevědomí. Psychologové se proto zabývají výzkumem, co se děje v lidské mysli, když je pro nás tak obtížné udělat, co máme. Jsme geneticky naprogramovaní k odkládání?
Mezinárodní tým, který vedl Sean McCrea z německé University of Konstanz, připravil dotazníky pro skupinu studentů, v nichž se dotazoval na běžné úkoly, jako je založení účtu v bance nebo psaní deníku. Různým studentům však dal různé instrukce k vyplnění.
Někteří měli přemýšlet a psát o osobních povahových rysech v souvislosti s každou aktivitou – jaký typ lidí například má bankovní účet. Ostatní psali jednoduše o problémech s výkonem každé aktivity – mluvení s bankovním úředníkem, vyplňování formulářů, provedení vstupního vkladu atd. Smyslem výzkumu bylo přimět uvažovat některé studenty abstraktně a jiné konkrétně.
Studenti měli na odpověď tři týdny. Výzkumníci čekali a zaznamenávali si, kdy které odpovědi přišly. Výsledky, publikované v časopise Psychological Science, byly jasné. Ukázalo se, že studenti, kteří měli uvažovat abstraktně, měli mnohem vyšší tendenci odkládat splnění úkolu – a někteří jej ani nesplnili.
Autoři studie tedy shrnují, že přemýšlení o úkolech v konkrétnějším, specifičtějším smyslu, přiměje lidi k dřívějšímu splnění. To může být důležité například pro učitele nebo manažery, kteří chtějí po svých studentech či zaměstnancích, aby s projekty začínali dříve.
-kk-