Jenže za poslední cca rok se jich dotkla celá řada nových povinností stanovených právními předpisy, které jim poměrně zkomplikovaly život, a někteří zaměstnavatelé se přibývajících administrativních povinností zalekli natolik, že se k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr postavili zády a začali je odmítat uzavírat.
K jistotě zaměstnavatelů nepřispěl ani fakt, že s blížícím se datem 1. ledna 2025 na ně mají dopadnout, co se týká zaměstnávání dohodářů, další a převratné změny, tentokrát týkající se odvodu pojistného z příjmů. Byť k této změně nakonec zřejmě nedojde, podcenit nesmí zaměstnavatel řadu jiných a zcela nových povinností, které z právní úpravy vztahující se k dohodám vyplývají. Jsou tedy opravdu dohody na pokraji vymření? Je skutečně třeba se jich obávat, nebo jde jen o velkou bublinu zbytečně nafouknutých obav, která snadno zase splaskne?
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, souhrnně označené jako dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, představují téma, které v poslední době silně zahýbalo veřejností a otevřelo otázky, které jsme se mnohdy báli položit, natožpak na ně odpovědět. Právní úprava dohod je přitom ve srovnání s právní úpravou pracovního poměru podstatně flexibilnější a vyznačuje se řadou specifik, na která je potřeba v praxi pamatovat a která mohou stále nabídnout oběma stranám určité výhody oproti pracovnímu poměru, budou-li je znát.
Nicméně některé z nich jsou opravdu již minulostí. Tzv. transpoziční novela zákoníku práce od 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 několik dosud pro zaměstnavatele „výhodných“ rozdílů mezi pracovním poměrem a zmíněnými dohodami setřela. I dohodářům tak nyní přísluší např. právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na příplatek za práci v sobotu a neděli, zaměstnavatel jim až na výjimky musí předem písemně rozvrhnout pracovní dobu a evidovat ji a zapomenout nesmí ani na omezení maximální délky směny nebo nepřetržité odpočinky.
Administrativně složitější než doposud je navíc zaměstnávání na dohodu o provedení práce. S účinností od 1. 7. 2024 mají totiž zaměstnavatelé novou oznamovací povinnost vůči územní správě sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2025 by pak měla platit zcela nová pravidla pro odvod pojistného z příjmů zaměstnance činného na základě této dohody. Byť je již v tuto dobu téměř jisté, že v tomto ohledu dojde ještě ke změně (nová právní úprava bude nejspíše zrušena), i v současné době má dohoda o provedení práce co do odvodu pojistného speciální režim.
Problematika dohod jak vidno doznala v posledním roce značných úprav, což skutečně mohlo řadu zaměstnavatelů odradit od toho, aby práci dohodářů nadále využívali, protože se v dané problematice najednou neorientují a bojí se, že by si uzavřením některé z dohod nadělali více problémů než užitku.
Kusých článků věnujících se jednomu z problémů lze najít nepřeberné množství, ale komplexně podané informace, které by byly schopné zodpovědět většinu otázek, jež mohou mzdovou účetní či personalistu v souvislosti s administrativní agendou napadnout, se už hledají hůře, či spíše zatím nikde k dispozici nejsou.
Proto několik špičkových odborníků z různých oborů spojilo své síly a vznikl tak komplexní průvodce právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po všech výše uvedených změnách.
Jedná se o publikaci v rozsahu přes 400 stran, z nichž největší část je věnována pracovněprávním otázkám – od vzniku pracovněprávního vztahu založeného dohodou až k možnostem jeho skončení přes otázky spojené s pracovní dobou a dobou odpočinku, překážkami v práci, odměňováním nebo dovolenou až k tomu, jaké sankce hrozí za porušení stanovených povinností, a další část výkladu je zaměřena na změny v oblasti daní a odvodu pojistného, které jsou s pracovněprávní stránkou dohod úzce provázány.
Protože v době redakční uzávěrky publikace byly teprve projednávány změny týkající se režimu tzv. oznámené dohody, jsou v knize graficky označené ty pasáže textu, do nichž se může s účinností od 1. ledna 2025 promítnout další případná změna či zrušení právní úpravy. Kniha tak pamatuje i na tuto situaci a čtenář tak v ní nalezne i po 1. lednu aktuální výklad a postup, jak s odvody pojistného z dohod nakládat.
Využijte přednosti této knihy, která má potenciál vám pomoci a poradit, která jde „za paragrafy“ a přesvědčí vás, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají po všech přijatých změnách stále své místo v pracovněprávní praxi a že s nimi lze i nadále dobře vyjít. Protože dohodáři ani v roce 2025 nevymřou.
ANAG
Činnost společnosti ANAG se soustředí na tři hlavní oblasti: vydávání ekonomické a právní literatury, odborných časopisů a pořádání seminářů. Produkty zahrnují témata jako práce, mzdy, pojištění, ekonomika, daně, účetnictví, personalistika, pracovní a obchodní právo, životní styl, alternativní léčba a vaření pro zdraví. Společnost sídlí v Olomouci, s pobočkou v Praze, kde pořádá semináře a prodává odbornou literaturu.
Publikace vydává ve dvou řadách: ekonomické a právní publikace a publikace pro zdraví a volný čas. Odborné časopisy jako Mzdová účetní, Účetní a daně a Praktická personalistika, přinášejí aktuální informace a legislativní změny.