Na setkání předcházejícím neformální Radě ministrů pro zaměstnanost a sociální otázky v Helsinkách, evropští sociální partneři ukázali rozdílnost postojů ke směrnici o pracovní době.
Schůzka zástupců zaměstnavatelských organizací a Evropské konfederace odborových organizací (ETUC) proběhla 7. června. Představitelé zaměstnanců a zaměstnavatelů nenalezli shodné stanovisko ohledně národních výjimek z diskutované směrnice. V prvním čtení Evropský parlament hlasoval pro ukončení využití výjimek z pracovního týdne, který má maximálně 48 hodin. Několik členských států vedených Spojeným královstvím trvá na zachování národních odchylek od tohoto principu.
Nesourodé názory panují také v tom, jakým způsobem by se měla řešit otázka pohotovosti, během které musí být zaměstnanec dostupný na telefonu a v případě potřeby se okamžitě do zaměstnání dostavit. Evropský soudní dvůr rozhodl ve třech případech týkající se této situace. Když zaměstnanec musí být dostupný na pracovišti - musí to být definováno jako pracovní doba za podmínek stanovených směrnicí. Evropské centrum podniků s veřejnou účastí a podniků všeobecného ekonomického zájmu (CEEP) trvá na flexibilnějším přístupu k "pohotovosti na telefonu", například pro pracovníky ve zdravotnictví.
Návrh směrnice obsahuje následující hlavní opatření:
- maximální týdenní pracovní doba musí být v průměru 48 hodin, včetně přesčasů;
- nejméně čtyři týdny placené dovolené;
- minimální odpočinková doba musí být jedenáct hodin každých 24 hodin a jeden den v týdnu;
- pauzu na odpočinek, pokud je pracovní den delší než šest hodin;
- maximálně osm hodin práce v noci každých 24 hodin.
-ds-