Minimální mzda je stanovena v hrubém, tedy před zdaněním. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu tedy zpravidla obdrží na účet nižší částku než 20 800 Kč, protože je mu z minimální mzdy odvedena daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění.
Výjimkou je situace, že zaměstnanec pracující za minimální mzdu čerpá daňové zvýhodnění na dvě a více dětí, v takovém případě je díky daňovému bonusu čistá mzda vyšší než hrubá mzda.
Růst čisté mzdy na účet
Zaměstnanci pracující za minimální mzdu si meziročně nepolepší o 1 900 Kč, ale o 1 395 Kč. Z hrubé mzdy totiž odvádí i zaměstnanci pracující za minimální mzdu sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu. Sazba zdravotního pojištění je 4,5 %, sociálního pojištění 7,1 % a daně z příjmu 15 % z hrubé mzdy.
Při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka činila v roce 2024 čistá mzda při práci za minimální mzdu 16 442 Kč, v roce 2025 to bude 17 837 Kč.
Čistá mzda může být vyšší než hrubá mzda
Zaměstnanci pracující za minimální mzdu mohou mít dokonce čistou mzdu na účet vyšší než činí stanovená minimální mzda, pokud čerpají daňové zvýhodnění alespoň na dvě děti. V takových případech se čerpá daňový bonus, který je vyšší než vypočtené povinné pojistné. Daňové zvýhodnění na děti může čerpat vždy pouze jeden z rodičů, na první dítě činí 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a další dítě 2 320 Kč.
Zaměstnanec s hrubou s minimální mzdou 20 800 Kč, který má nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti, obdrží na účet částku 20 964 Kč.
Minimální mzdové náklady téměř 28 tisíc korun
Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zvýšení minimální hrubé mzdy o 1 900 Kč pro zaměstnavatele znamená růst mzdových nákladů o 2 542 Kč, protože zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance zdravotní pojištění (9 %) a sociální pojištění (24,8 %). Minimální mzdové náklady tak budou v roce 2025 ve výši 27 831 Kč, což je o 10,1 % více než v roce 2024.
Vyšší vedlejší náklady pro zaměstnavatele
Zvýšení minimální mzdy znamená pro zaměstnavatele i růst vedlejších mzdových nákladů jako je např. náhrada za dovolenou nebo náhrada za nemoc. Každé zvýšení minimální mzdy současně vytváří tlak na růst ostatních mezd. Vyšší mzdové náklady tak budou muset zaměstnavatelé zohlednit ve svých kalkulacích.