Jak se marodí v Unii

Češi patří v Evropské unii mezi špičku v počtu "promaroděných" dní a náklady na nemocenskou každý rok rostou. U nás, stejně jako v Irsku a v Portugalsku, neposkytují zaměstnavatelé zaměstnancům během nemoci mzdu ani nemocenskou. Lidé výplaty nemocenských dávek často zneužívají. V současnosti se plánuje zapojení zaměstnavatelů do vyplácení nemocenských dávek. Zaměstnavatelé v ostatních členských zemích Evropské unie zpravidla v době pracovní neschopnosti po vymezenou dobu platí zaměstnanci mzdu či doplatek do výše plné mzdy nebo její části. V Dánsku a Španělsku zaměstnavatelé dokonce vyplácejí a poskytují celé nemocenské dávky. V Řecku a Švédsku pobírají zaměstnanci rozdíl mezi nemocenským a mzdou od zaměstnavatele.

Členské země EU můžeme podle přístupu výpočtu nemocenské dávky rozdělit do 2 skupin. První skupinu tvoří země, kde je výše nemocenské stanovena v paušální výši (Irsko, Řecko a Velká Británie), a druhou skupinu tvoří země, kde je nemocenská závislá na příjmu před onemocněním. Výše nemocenské je pro občany zemí první skupiny s vyšším příjmem natolik nízká, že si jednoduše nemohou dovolit marodit s lehčími druhy nemoci. Je zajímavé, že v Dánsku zaměstnanec pobírá 100% výše platu při nemoci, a přesto vykazují Dánové jednu z nejnižších nemocností v Evropě. Totéž platí o Švédech, kteří v době nemoci čerpají nemocenskou ve výši 80% průměrného platu před nemocí.
-ba-