Kdo se bojí, nesmí do práce

Každý někdy cítí ostych, ať už se jedná o účast na párty, obchodní schůzku, dotaz náhodného kolemjdoucího na správný směr nebo telefonování za účelem získání pracovního místa. Pak ale existují lidé, kteří cítí silný ostych ve většině situací, kdy mají jednat s jinými lidmi. Encyklopedie duševního zdraví (Academic Press, San Diego, CA) definuje ostýchavost jako nepříjemnou překážku v interpersonálních situacích, která zasahuje do interpersonálních nebo profesionálních cílů jedince. Může mít podobu mírné sociální neobratnosti až zcela omezující sociální fobie.

Řada vědců se domnívá, že ostýchavost je genetická predispozice způsobená mozkovými spoji. Ostýchavých lidí podle nich stále přibývá, což přikládají technologickým novinkám, jako jsou bankomaty, hlasová pošta nebo Internet, které umožňují méně interpersonálních vztahů. Jiní vědci jsou naopak toho názoru, že technologické výdobytky pomáhají ostýchavým lidem jejich interpersonální dovednosti rozvíjet.

Vědci dopěli k obecnému zjištění, že ostýchaví lidé začínají s kariérou později než ostatní. Častěji také odmítají povýšení. Volí pracovní uplatnění, které nevyžaduje příliš interpersonálních kontaktů a mají větší problémy s vývojem vlastní kariérní identity, tj. obrazu sebe samých na úspěšné cestě kariérou. Mnoha ostýchavým lidem pomohou přitom „pouhé“ častější sociální situace. V závažnějších případech, které mohou přerůst až v nebezpečnou sociální fobii, je pak již zapotřebí kognitivně-behaviorální terapie vedená psychiatrem nebo specifické léky určené k léčbě depresivních onemocnění.

-kk-