Když hořet, tak pod dohledem

Každý se v nějaké fázi svého života setká s vyhořením (burnoutem), ať už u sebe, nebo u někoho z okolí. Postižení zaměstnanci popisují svůj stav jako znuděný, frustrovaný, přepracovaný, rozhněvaný, antisociální, odtažitý a neproduktivní. Být v takovém stavu, nebo spolupracovat či řídit někoho, kdo v něm je, je velmi obtížné.

Vyhoření může mít několik příčin. Často k němu dochází v případech, kdy náplň vykonávané práce neodpovídá talentu a schopnostem zaměstnance. Problém může představovat i změna v povinnostech. Klasickou příčinou je přílišný objem práce. Manažeři by proto měli zůstat soustředěni na výsledky své práce, což pomůže jejich týmům k uchování motivace.

Řada lidí považuje za příčinu vyhoření také nedostatečnou kontrolu nad složitými situacemi. Frustrace sama o sobě ale vyhoření nevyprodukuje. Dochází k měnu až tehdy, kdy ztratíme kontrolu nad frustrací. V zaměstnání máme většinou více kontroly, než si uvědomujeme. Obáváme se například riskovat, aby nás zaměstnavatel nepropustil, na druhou stranu však nepropustil nikoho již pět let. Pro získání kontroly nad vlastním stavem by si měl každý nejprve uvědomit, co jej způsobuje. Pak přichází na řadu komunikace s nadřízeným, s nímž je třeba hledat řešení vhodné pro zaměstnance i organizaci.

-kk-

**Datum vydání:** IV/2004