Na dovolenou, nebo na koronárku

Současné výzkumy potvrzují přetrvávající trend odmítání dovolené a odpočinku od práce vůbec. Zaměstnancům, kteří odmítají odpočinek však prokazatelně více hrozí některá onemocnění, zejména srdeční, vedoucí k předčasným úmrtím. Přerušení práce dnes lidé stále více chápou jako profesionální sebevraždu nebo je jich jednoduše na příslušném místě málo na to, aby si dovolenou mohli dopřát. V hojné míře se též obávají, že jak jednou pracoviště opustí, nebudou již po návratu vědět, co se v práci děje.

Odborníci se shodují na tom, že dovolená přináší zaměstnancům fyzický i psychický odpočinek, který přetrvává i tři až šest týdnů po návratu do práce. Aby dovolená přinesla vytíženému zaměstnanci odpočinek, měla by splňovat alespoň jedno ze tří kritérií. Měla by mít na zaměstnance dostatečný fyzický a psychický vliv ve smyslu návratu do práce po přerušení, měla by je inspirovat k novým zdravějším návykům nebo upevnit jejich vztahy s rodinou a přáteli.

Skutečná vzdálenost, kterou musí zaměstnanci urazit, aby si odpočinuli je pouze mentálního charakteru. Některým zaměstnancům vyhovují krátké, například jednodenní, dovolené, jiným delší. Každý by však měl vědět, v jakém případě si skutečně odpočine od práce. Ať už to znamená výlety s rodinou či bez ní, každý zaměstnanec by si měl položit otázku: Jaká byla moje nejkrásnější dovolená? a snažit se jí zopakovat častěji – nejméně v případě, že začne být trvale unavený a nervózní a budou jej bez přestání bolet záda nebo hlava.

**Datum vydání:** III/2003