S prudkým rozvojem německé exportní ekonomiky klesla u našich západních sousedů také nezaměstnanost na rekordně nízkou úroveň. Bližší pohled však ukazuje, že roste především sektor tzv. miniúvazků. Miniúvazky jsou druhem zaměstnání na částečný úvazek, v jehož rámci si zaměstnanci v Německu mohou vydělat maximálně 400 eur měsíčně, přičemž nemusejí platit daně nebo sociální pojištění.
Podle nejnovějších statistik německé Federální pracovní agentury (BA) takto do konce září 2010 pracovalo více než 7,3 milionu lidí. To je o 27 % (1,6 milionu) lidí více než v roce 2003, kdy došlo ke zjednodušení jejich daňové regulace. Přibližně 5 milionů lidí, kteří pracují na miniúvazky, nemá žádné jiné zaměstnání. Ostatní 2 miliony lidí si jejich prostřednictvím přidělávají k práci na plný úvazek. Nad rozvojem sektoru miniúvazků nicméně nejásají zaměstnavatelé ani odbory.
Johannes Jakob z Federace německých odborových svazů například uvedl pro Deutsche Welle, že miniúvazky sice původně vznikly za účelem usnadnění vstupu více lidí na trh práce, ve výsledku jsou ale spíše na překážku. Praxe podle něho ukázala, že jako most k práci na plný úvazek nefungují. „Lidé jsou špatně placeni a bez reálné šance postoupit,“ shrnul Jakob.
Kombinace miniúvazku osvobozeného od daně se sociálními dávkami je navíc finančně výhodnější alternativa než tradiční zaměstnání. Mluvčí Federace německých zaměstnavatelů (BDA) Arne Franke k tomu říká: „Regulace miniúvazků vytváří masivní překážku pro nezaměstnané.“
Miniúvazky se nejčastěji uplatňují v sektoru dočasných pracovních možností. Rychle však přibývají také ve velkoobchodu a maloobchodu, zdravotnictví a sociálních službách nebo pohostinství. V sektoru občerstvení, úklidu nebo údržby představují miniúvazky dokonce polovinu všech pracovních míst.
-kk-