Každý někdy zažije situaci, kterou považuje za neřešitelnou. Máme totiž tendenci nahlížet na životní situace spíše z negativního pohledu. To však může dlouhodobě vést k chronickému stresu a depresi.
Lidský mozek zpracovává informace tak, že vnímá hlavně očekávání K omylům v subjektivním hodnocení přispívají zejména následující faktory:
- Minimalizace a maximalizace. Ve stresu má člověk sklon minimalizovat své kladné stránky a úspěchy a naopak maximalizovat neúspěchy.
- Výběrová abstrakce. Stresovaný člověk si vybere jednu zpravidla nepříznivou informaci, která jej vede k pesimistickému závěru.
- Nepřiměřené zevšeobecňování. Z jednoho negativního faktu se vyvozují všeobecné závěry.
- Personalizace. U stresovaných lidí, kteří cítí zodpovědnost za mnoho věcí, dochází ke vztahování určité negativní události na sebe.
- Dichotomická myšlenka. Vychází z principu myšlení „všechno, nebo nic“.
Změna negativního myšlení v pozitivní je těžkou duševní prací. Představuje proces přesvědčování sebe sama a vlastní vůle. Je třeba zbavit se negativismu v názorech, způsobech myšlení i společenských projevech.
-kk-