Podle zákoníku práce dostane zaměstnance za práci přesčas v pracovní den 25 procent průměrného výdělku. Pokud pracuje přesčas ve svátek, má nárok na odměnu ve výši sto procent průměrného výdělku ke své běžné mzdě. Přesčasové hodiny si také může „vybrat“ ve formě náhradního volna.
Některé firmy se proplácení příplatků za práci přesčas či udělení náhradního volna vyhýbají tím, že vedou dvojí evidenci pracovní doby. Jednu pro svou potřebu i se záznamem přesčasů a druhou bez něj pro případné kontroly z úřadu práce. Zaměstnanec, kterému nebyly ke mzdě řádně započteny příplatky za práci přesčas, se jich může domáhat soudně, a to až do tří let ode dne, kdy mu na ně vznikl nárok.
Pokud se zaměstnavatel dohodne s pracovníkem, může mu místo příplatku udělit náhradní volno. Počet hodin náhradního volna poskytnutého za práci přesčas však nesmí přesáhnout počet hodin přesčasové práce.
Zákon rovněž umožňuje poskytnout náhradní volno jen za část odpracovaných přesčasů. Za zbývající hodiny může firma poskytnout zaměstnanci poměrnou část platu. Záleží však na vzájemné dohodě obou stran.
Zaměstnanci, který si za práci přesčas vybere náhradní volno, se za dobu čerpání tohoto volna nekrátí měsíční plat. Zákon stanoví zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nejpozději do konce třetího měsíce, který následuje po měsíci, v němž konal práci přesčas. Pokud se tak nestane, musí zaměstnavatel po uvedené době zaměstnanci poskytnout plat za práci přesčas včetně příplatku
Na ohodnocení přesčasů by si zaměstnanci měli dávat pozor již při podpisu pracovní smlouvy. Pokud v ní najdou ustanovení, že k přesčasům je již přihlédnuto ve výši mzdy, nemohou později příplatky za práci přesčas nárokovat.
-hp-