Souběh příplatků za práci přesčas a dalších souvisejících příplatků upravených zákoníkem práce
Co nám k jejich výši říká zákon?
Základem tohoto problému je otázka, když zaměstnanec koná práci přesčas, v noci, o víkendu či o svátcích, náleží mu příplatek za benefitně nejlepší stránku věci anebo se dané příplatky mohou kulminovat?
Odpověď v tomto případě jednoznačně je, že zaměstnanci náleží všechny dané příplatky. V případě, kdy zaměstnanec koná práci v noci, o víkendu, ve svátek a bude se rovněž jednat i o přesčasovou práci, tak mu náleží příplatky za všechny tyto vlivy. To znamená minimálně 25% příplatek za práci přes čas, 10% příplatek za práci o víkendech, za práci v noci rovněž minimálně 10 %, a pokud nám do toho vstoupí ještě svátek, tak tam má zaměstnanec nárok na příplatek minimálně ve výši 100 % jeho průměrného výdělku.
Co z toho tedy plyne?
„Oba dva jsme zaměstnavatelé, tak si uvědomujeme, že pokud máme nařízený výslech, typicky na sobotu večer, tak v tomto případě se nám vyplatí, abychom do práce šli my dva, protože pokud bychom tam poslali někoho z našich zaměstnanců, tak jim zaplatíme příplatek za sobotu, příplatek za přesčas, příplatek za práci v noci, klasickou mzdu, a pokud by to byl i svátek, třeba Vánoce, kdy bývá nejvíce krádeží a podobných trestných činů, tak v tomto případě by vznikl ještě nárok na 100% příplatek za svátek,“ vysvětluje JUDr. Irena Valíčková.
Pokud byste se zaměstnanci řešili právě práci přes čas o víkendech, tak zkrátka souběh nastává a zaměstnavatel je povinen hradit všechny příplatky současně.
Předešlé díly: