1. Je fenomenální paměť člověku vrozená nebo se dá i vycvičit?
Jsou dvě skupiny lidí, kteří dosahují fenomenálních paměťových výsledků. Jedni z nich jsou osoby, které si osvojily paměťové techniky a za jejich pomoci si paměť vytrénovaly. Tzn. u nich se jedná čistě o výsledek pravidelného tréninku. Druhá skupina lidí jsou osoby, které se narodí s fotografickou pamětí jako například někteří autisté. Takové osoby jsou schopny si pamatovat doslovně např. obsahy encyklopedií nebo dlouhé telefonní seznamy.
2. Jaké druhy paměti rozeznáváme? Jak je to s vizuální pamětí?
Existuje mnoho typů paměti, nejčastější dělení je však dle časové osy (délky ukládání informace) – zde rozeznáváme paměť ultrakrátkodobou, také nazývanou senzorickou (smyslová). Pak je to paměť krátkodobá a dlouhodobá. Z dalších typů paměti jsem již výše zmiňovala paměť fotografickou, která je odlišná od paměti vizuální.
Jedinec s vizuální pamětí si pamatuje např. barevnou složku označeného textu na nějaké stránce, ví také, kde byl text umístěn, ale už méně si vzpomíná na přesný obsah daného textu. U fotografické paměti by jedinec daný text reprodukoval téměř z 99,9 % správně. O tom, který typ paměti je u jedince lépe vyvinut, rozhoduje genetika, ale také první roky našeho života.
3. Jako vystudovaná lékařka a trojnásobná světová mistryně v paměťových schopnostech (z Mind Sport Olympiade) se zabýváte lidskou pamětí a paměťovým tréninkem. Co je největším přínosem paměťového tréninku?
K hlavním přínosům patří osvojení si nových učebních a paměťových technik, které navyšují paměťový výkon. Paměťovým tréninkem jedinec také zvyšuje svoji koncentrační schopnost. Redukuje se stres ze zapomínání a šetří se čas v ukládání informací do paměti. A především, naučené informace zůstávají delší dobu v dlouhodobé paměti.
4. Souvisí trénink paměti i s kreativitou? Inovační myšlení je v některých oborech velmi žádáno.
Kreativita má své významné místo v procesu učení. Už jen vymyslet, s jakou strategií se má jedinec jistý učební materiál naučit. K tomu je třeba mít buď již svoji osvojenou strategii anebo dostat kreativní nápad. V nabídce je řada učebních postupů a paměťových technik a jejich místo po(vy)užití je různé.
V jedné učební metodě – nazývané myšlenková mapa, kterou vyvinul Angličan Tony Buzan, se velmi využívá kreativity. Kdo je kreativní, má více nápadů na řešení různých úkolů nebo na zlepšování produktů. Při učení také doporučuji vytvářet asociace, tzn. vytvářet spojení mezi novou informací a starou dlouhodobě uloženou informací. Aby se toto spojení mohlo vytvořit, je potřeba mít nápad „jak?“, tzn. být kreativní.
5. Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující paměť?
Po mnohaletých zkušenostech bych z těchto vlivů nejvíce vyzdvihla stravu spolu s pitným režimem (pozor obzvlášť v letních měsících či u sportovců), pohyb, motivaci, správné paměťové a učební strategie a duševní vyrovnanost.
Existuje však mnoho dalších faktorů, které mají na paměť vliv. Když se zbavíme negativních vlivů nebo je alespoň minimalizujeme, vytváří se optimální učební a pracovní prostředí. Jedinec je pak schopen se delší dobu koncentrovat a méně chybovat.
6. V jakém životním období je nejdůležitější paměť cvičit? Platí i to, že nácvik a různá paměťová cvičení mohou působit i jako prevence např. stařeckých demencí?
Již od narození je třeba paměť aktivovat, aby se vytvářela a posilovala nervová spojení mezi nervovými buňkami v mozku, jejichž výbava nám byla dána geneticky. Čím více je těchto spojení, tím je pro každou novou informaci pravděpodobně jednodušší se někde v mozku ukotvit v dlouhodobé paměti.
Když tato aktivace či trénink paměti vytrvá až do vyššího věku, je tím možné oddálit i nástup stařecké demence. V neurovědě se hovoří o vytváření tzv. kognitivní rezervy.
7. Jak používají paměť muži a jak ženy? Je to dáno i odlišnou skladbou mozku? V čem?
Vycházím-li z neurovědy a z vlastních zkušeností v paměťovém sportu, domnívám se, že není rozdíl v používání paměti u žen a u mužů. Téma ženský a mužský mozek je již po dlouhou dobu v neurovědě sledováno. Proběhlo přes 5000 studií k tomuto tématu (ca. od roku 1990), aby se zjistilo, zda existuje významný rozdíl mezi mužským a ženským mozkem.
Jisté anatomické a statistické rozdíly jsou prokázány, například u žen je vyšší počet nervových spojů mezi pravou a levou mozkovou polokoulí, u mužů je větší amygdala (anatomická část mozku spojována funkčně s emocemi). Ale celkově výsledky posledních studií neprokázaly žádné charakteristické znaky, které by okamžitě rozlišily ženský a mužský mozek.
Také převážná část neurovědců již odstoupila od Simon-Baron-Cohenova rozdělování nervového systému mozku na tzv. mužský S-mozek (systematický) a ženský E-mozek (emocionální). Mozek je v neurovědě často popisován jako mozaikový systém, který si je velmi podobný u obou pohlaví. Ale celé toto téma je náročnější a muselo by se jít více do hloubky, aby se blíže pochopily souvislosti.
8. Máte děti. Jak s nimi procvičovat paměťové a mentální schopnosti?
Ano, s manželem (Gunther Karsten – světový mistr v paměťových schopnostech z roku 2007 v Bahrainu a mnohonásobný držitel světových rekordů) máme dvě děti, nyní již v pubertálním věku. Snažíme se je vychovávat tak, aby dosáhly mentální zralosti a také, aby uměly paměť správně používat. Již od dětství jsme se je snažili všestranně aktivovat – ve směru vzdělání, jazyka, sportu, hudby a tance. Věk od narození do puberty je u dětí ten nejcennější, co se týká celkového mozkového rozvoje.
Hodně s nimi od malička komunikujeme, vysvětlujeme slova a pravidla komunikace verbální i neverbální. Různými zábavnými hrami podporujeme koncentraci a logické myšlení. Obě děti jsme také naučili paměťové techniky, které s oblibou používají ve škole. Na mé semináře také chodí rodiče, aby se právě v této oblasti zdokonalili a mohli tak svým dětem pomoci v učení.
9. Jak souvisí hladina alfa s procesem učení?
Hladina alfa je stav mysli v bdělém stavu, kterého dosáhnete při úplném uvolnění. Je to stav mozku, který vedle mnoha dalších pozitivních vlivů má i vliv na koncentraci a schopnost učit se. Je měřitelný pomocí přístroje EEG (Elektroencefalograf), který zaznamenává v takovémto stavu mysli tzv. alfa vlny s frekvencí ca. mezi 8-12 Hz.
Hladiny alfa je možno dosáhnout správným dýcháním (jóga nabízí nácviky správného dýchání), meditací, autogenním tréninkem či poslechem relaxační hudby. Na seminářích o paměti si účastníci mohou vstup do této hladiny přímo na sobě vyzkoušet.
10. Dá se paměťových technik využít i v komunikaci? Třeba v HR při přijímacích pohovorech?
Určitě ano. Existuje jedna brilantní paměťová strategie, za pomocí které je možno se připravit s dotazy na přijímací pohovor. Ať už jako HR specialista nebo budoucí zaměstnanec. Tato strategie umožňuje pamatování si všech dotazů anebo naopak je možno ji využít k pamatování si všech získaných klíčových informací.
Kdo si tuto strategii na sobě vyzkoušel, je jejím fungování vždy velmi překvapen. Jedná se o tzv. loci metodu. Této strategie pamatování lze výborně využít i v projevech či v prezentacích.