4. července slaví Američané Den nezávislosti. Oslava svobody a demokracie však na druhou stranu přispívá i k přemýšlení o nedostatcích svobodného amerického systému. V komentáři pro deník Chicago Tribune se zamýšlí profesor managementu a sociologie na Vanderbilt University Bruce Barry nad omezováním svobodného projevu v souvislosti se zaměstnáním.
S ukázkami zasahování do svobody projevu se podle Barryho setkávají pracující Američané každý den. Přispívá k tomu nejen právní systém, ale i celkový étos managementu, který dává zaměstnavatelům téměř bezvýhradní moc k omezování svobodných projevů zaměstnanců, ať už na pracovišti, nebo ve volném čase. Přibývá například zaměstnanců propuštěných kvůli obsahu blogů nebo jiným aktivitám mimo pracovní dobu. V Alabamě stačila zaměstnavateli k propuštění jedné zaměstnankyně politicky nevhodná samolepka na nárazníku jejího vozu.
První překážkou ve svobodném projevu zaměstnanců je podle Barryho ústavní právo, které ještě v dnešní době omezuje Listinu práv na situace, v nichž figuruje vláda. Soukromí zaměstnavatelé jsou tak při porušování svobody projevu beztrestní. Svou vinu nese také pracovní právo, které dává zaměstnavatelům možnost propustit zaměstnance z jakéhokoli důvodu (vždy dle smlouvy a s výjimkou diskriminace). Barry si proto myslí, že je na místě právní reforma. Některé státy již samy přijaly opatření, které upravuje právo zaměstnavatele na propuštění zaměstnance jen v případě, kdy ohrožuje jeho obchodní zájmy. To by bylo třeba rozšířit do všech států.
Vedle právních překážek jsou však zásadní i překážky v podobě manažerské praxe. Řada firem totiž vidí svobodný projev zaměstnanců jako právní riziko, hrozbu poškození pověsti nebo prosperity. Mohou takto jednat s dobrým úmyslem, jejich represivní zásahy však znamenají nežádoucí omezování svobody projevu. Barry nechce nijak omezovat právo zaměstnavatelů na regulaci osobních projevů zaměstnanců, které poškozují firmu. Zaměstnanci by však neměli stát před volbou zaměstnání, nebo občanské angažovanosti.
-kk-