Především během hledání zaměstnání a při nástupu do něj jsme zavalováni formuláři s nejrůznějšími dotazy. Patřit by do nich však měly jen údaje, které bezprostředně souvisí s přijetím do zaměstnání. Jedná se především o jméno, příjmení, bydliště, datum narození a se souhlasem pracovníka i rodné číslo. Uvádějí se též informace o kvalifikaci a dalších schopnostech.
Tabu by měly zůstat otázky týkající se počtu dětí, náboženského přesvědčení nebo sexuální orientace. Naopak zaměstnavatel si může vyžádat výpis z trestního rejstříku, pokud je výkon práce spojen s hmotnou zodpovědností. Pokud máte pocit, že je zaměstnavatel příliš zvědavý, můžete se obrátit o pomoc na odbory nebo inspektoráty práce, zasáhnout může i Úřad pro ochranu osobních údajů. Bližší údaje o něm jsou k dispozici na internetových stránkách www.uoou.cz.
Údaje, které firma nashromáždí o svých stávajících zaměstnancích, smí dále zpracovávat jen s jejich souhlasem. Výjimkou je zpracování dat, která firma potřebuje ke splnění svých povinností ze zákona nebo z pracovní smlouvy. Zaměstnavatel musí dávat pozor, aby k osobním údajům nepronikl někdo neoprávněný. Jestliže není jejich ochrana dostatečná, může zaměstnanec požádat o vysvětlení, o odstranění nedostatků nebo se opět obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Řada uchazečů o práci se obává, aby firma nevybrala někoho jiného, zaměstnanci se bojí, aby se jim podnik nemstil, a tak často řeknou více, než ze zákona musí. O možné zneužití údajů se moc lidí nestará. Čeští zaměstnanci si na Úřadu pro ochranu osobních údajů nejčastěji stěžují na sledování elektronické pošty. |
-hp-