Sepsali jsme pro vás 5 základních doporučení ověřených praxí, která vám pomohou se na společný rozhovor se zástupci médií připravit:
Nepodceňujte přípravu
Žádný novinář vám předem nesdělí své otázky, maximálně debatní okruhy. Připravte si tedy podklady, které strukturujete podle okruhů, a určete si 3 priority, které chcete, aby během rozhovoru určitě zazněly (a to bez ohledu na původní téma debaty). Mějte připravena základní data a klíčová fakta o tématu a souvisejících subjektech. Je-li možnost, zjistěte si také bližší informace o novináři – jeho dosavadní články či reportáže a také záliby (pro odbourání počátečních bariér při setkání).
Mluvte jasně a stručně
Odpovědi na otázky v průběhu diskuze by měly být jasné, stručné a tzv. po logice otázky. Tedy podle schématu – Otázka: „Je dnes venku hezky?“ Odpověď: „Ano, dnes je venku hezky.“ Jen tak nedáte šanci zkreslení, a to ani při krácení odpovědi během zpracování rozhovoru k publikaci. Dejte si však pozor u rozvitějších sdělení typu: „Vzhledem k tomu, že dnes přichází studená fronta, mohlo by zítra být ošklivo, ale dnes lze konstatovat, že je hezky.“ Dojde-li ke zkrácení odpovědi, pak nejspíše v jejích návazných větách, což by v tomto případě mohlo znamenat nechtěné zkreslení. Vhodnější je proto odpověď formou: „Ano, dnes je venku hezky, ale zítra vzhledem k tomu, že přichází studená fronta, bude asi ošklivo,“ která myšlenku zachová i při zkrácení odpovědi.
Neznáte-li fakta, neodpovídejte
Máte-li čas na přípravu podkladů, použijte poznámky jako vodítko pro přesné citace nebo ukázku grafů a schémat podporujících validitu vašeho tvrzení. Nemáte-li prostor se připravit, nenechte se zástupci médií zatáhnout do diskuze plné spekulací, ani neodpovídejte sdělením: „bez komentáře,“ které jen budí dojem, že něco skrýváte. Raději v případech, kdy tápete v odpovědi, odvěťte sdělením: „Nejsem zmocněn/oprávněn se k této záležitosti vyjadřovat,“ nebo lépe: „Nemám bohužel nyní dostatek informací, ale jakmile je budu mít k dispozici, okamžitě vás informuji.“. V opačném případě každé vaše mylné či zavádějící sdělení jen nahrává novináři a snižuje vaši důvěryhodnost.
Vyvarujte se negativům
Pokud možno, vyhýbejte se spojování vaší společnosti s negativními konotacemi či výrazy typu: „nezvládli“, „pomalu rostoucí“, „nefunguje“ apod. S tímto nešvarem se potýká i řada zkušených mluvčích a reprezentantů, aniž si uvědomují, jaký celkový dojem může jejich tvrzení zanechat na publiku a jak mohou ovlivnit další směřování otázek mediálních zástupců.
Nechte novináře vyhrát (ale jen na oko)
Redaktoři pracují pod tlakem, jsou sebejistí a jediné, co je trápí, je zajímavost příspěvku, ve kterém hledají primárně příběh nebo konflikt, a termín uzávěrky. Vaše PR je nezajímá. Odpovědnost za mediální obraz vaší společnosti nebo váš vlastní nesete jen vy sami. Snažte se proto být se zástupci médií za dobře. Nehádejte se, neskákejte do řeči a ani redaktora neopravujte (nebo jen velmi taktně). Zároveň vždy říkejte pravdu, držte se svých argumentů a uvádějte nic, co nechcete, aby bylo řečeno. Poznámky typu „mimo záznam“ a podobné totiž nemusí být vůbec vyslyšeny. Cokoliv řeknete může posloužit buď jako vaše kvalitní obrana, anebo zbraň, se kterou na vás redaktor zamíří, aby vás „dostal“. Informace jsou vaší měnou. Nakládejte s nimi uváženě.
Máte vlastní zkušenost s vystoupením v médiích? Co vám přinesla? Nebo se naopak obáváte komunikace s novináři, natož před kamerou? Nepodceňte přípravu a absolvujte mediální trénink.