Malé firmy ve Velké Británii se zmítají v záplavě nových pracovních zákonů a nařízení zejména v souvislosti s přijímáním a propouštěním zaměstnanců. Nedodržováním zákonných norem však riskují soudní spory. Článek proto odhaluje deset nejzávažnějších mýtů, kterých by se manažeři těchto firem měli vyvarovat.
- Neexistuje žádná pracovní smlouva, pokud není vyhotovena na papíře a podepsána. Ve skutečnosti je však nyní závaznou smlouvou i ústní dohoda.
- Zaměstnanci placení měsíčně mají nárok na oznámení o ukončení pracovního poměru měsíc dopředu. Minimální legální doba je přitom jeden týden za každý odpracovaný rok (maximální délka je 12 týdnů) bez závislosti na frekvenci vyplácení mzdy. U vyšších manažerských funkcí to může být i déle.
- Zaměstnance pracující u firmy méně než rok lze propustit z jakéhokoli důvodu. V současné době již v Británii existuje přes 20 míst, na která se mohou takto propuštění zaměstnanci obrátit se stížnostmi.
- Udělat z někoho přebytečného zaměstnance je jednodušší, než se zabývat skutečnými aspekty výkonnosti. Zaměstnavatelé dnes musejí prokázat oprávněný důkaz nadbytečnosti.
- Pro závažné pochybení lze zaměstnance propustit bez dodržování přesné formy výpovědní procedury. Zaměstnancům by podle současných zákonných úprav měla být poskytnuta možnost vysvětlit konkrétní jednání.
- Příležitostí a dočasní zaměstnanci, stejně tak jako zaměstnanci agentur nemají nikdy skutečný status zaměstnance. Tito zaměstnanci pracují pod kontrolou nadřízených, jsou součástí organizací a proto mají také nárok na práva zaměstnanců.
- Pokud zaměstnanec rezignuje na svou funkci bez oznámení nutné výpovědní lhůty zaměstnavateli, zaměstnavatel má právo nedoplatit mu zbývající mzdu nebo dovolenou. Takové jednání by vyžadovalo písemný souhlas zaměstnance.
- O státních svátcích musejí zaměstnanci mít vždy den volna nebo dostávat zvláštní příplatky. Státní svátky jsou ve skutečnosti čistě smluvní záležitostí. Volna nebo příplatky v tomto případě neupravuje žádný zákon, závisejí na konkrétní smlouvě.
- Zaměstnanec nemá nárok na dovolenou, pokud byl dlouhodobě nepřítomen v zaměstnání z důvodu nemoci. Ani v případě, kdy pracovní smlouva uvádí něco jiného dnes nárok zaměstnance na dovolenou i přes dlouhou nemoc nezaniká.
- Zaměstnavatel nemusí zaměstnanci umožnit odvolání, pokud se nemůže odvolat k nikomu vyššímu, než je právě zaměstnavatel. Zaměstnanec má právo odvolat se proti svému propuštění za účelem vyjasnění nedorozumění.
-kk-
**Datum vydání:** VIII/2004
Article source The Register - britský server věnovaný řízení především IT