Do průzkumu bylo zapojeno celkem 144 respondentů. V oblasti finančního sektoru to bylo 34 zaměstnanců a 31 OSVČ. U všeobecných profesí odpovědělo 43 zaměstnanců a 36 OSVČ.*
Zaměstnání, to je jistota
Při srovnání zaměstnanců ve finančnictví a ve všeobecných profesích vychází velmi podobné důvody při volbě druhu pracovního poměru, a to jsou jistota, stabilita a zázemí společnosti. Rozdíly jsou v důležitosti těchto pracovních hodnot. Zaměstnanci všeobecných profesí hodnotí jistotu téměř 80 procenty (79,1 %) oproti 64,7 % u finančního sektoru. Stabilita u všeobecných profesí získala 65,1 % (u finančního sektoru 47,1 %), zázemí společnosti má u obou sekcí přibližně stejné hodnocení (51,2 % všeobecné a 55,9 % finanční profese).
Přesto, že by se mohlo tvrzení, že zaměstnání je jistota, zdát jako klišé, z průzkumu vyplývá, že při výběru druhu pracovního poměru hraje stále velmi důležitou roli. Průzkum byl prováděn v době před pandemií covid-19, proto lze předpokládat, že jistota v podobě zaměstnaneckého poměru by dnes měla v průzkumu pravděpodobně vyšší hodnoty.
Lidé na volné noze upřednostňují svobodu
U OSVČ ve všeobecných profesích jsou nejdůležitější svoboda, flexibilita a vyšší výdělek, stejně jako u lidí z finanční oblasti. Svobodu považuje za důležitou 61,1 % všeobecných OSVČ oproti 45,2 % OSVČ ve finančnictví, flexibilita jako důvod být OSVČ je uvedena u 58,3 % respondentů (oproti 83, 9 % u finančnictví). V neposlední řadě vyšší výdělek je pro lidi na volné noze ve všeobecných profesích důležitý ve 44,4 %, ve finanční oblasti je to 64,5 %.
Při hodnocení spokojenosti opět vychází jako spokojenější lidé, kteří pracují na volné noze (hodnotu 5 uvádí 58,3 % dotázaných). Zaměstnanci hodnotí spokojenost čtyřkou ve 53,5 % případů. V oblasti finančnictví vycházejí spokojenější také OSVČ.
Zaměstnanci chtějí lepší organizaci práce a OSVČ zatěžuje administrativa
Z průzkumu dále vyplynulo, že zaměstnancům různorodých profesí v práci nejvíce vadí špatná organizace práce (32,6 %), vztahy mezi pracovníky (32,6 %) a nedostatečná komunikace (30,2 %). Ani tady se odpovědi ve srovnání s finančním sektorem příliš neliší. Jediným rozdílem je, že zaměstnanci ve finančnictví si nejvíc stěžovali na nadměrnou kontrolu, kterou ale zaměstnanci všeobecných profesí uvádí jako „obtěžující” jen v 16,3 %.
Lidé pracující jako OSVČ nejvíce zatěžuje administrativa a byrokracie (55,6 %), trápí je nejistota výdělku (44,4 %) a nepravidelný příjem (30,6 %). V podstatě se nejčastější odpovědi shodují s těmi, které uváděly OSVČ ve finančním sektoru, kde navíc často respondenti upozorňovali na skutečnost, že si vše musí kupovat na své vlastní náklady.
Zaměstnance více motivují peníze
Z odpovědí na dotaz: Jak moc vás motivují peníze? je patrné, že u zaměstnanců všeobecných profesí jsou velmi silným motivem (hodnotu 5 přiřadilo 46,5 % respondentů), zatímco OSVČ cítí motivaci penězi jako střední (hodnotu 3 označilo 34, % a hodnotu 4 stejný počet). Velmi podobně to bylo u profesí ve finančnictví, což nasvědčuje tomu, že zaměstnanci z jakékoliv sféry činnosti jsou nejsilněji motivováni penězi, kdežto lidé na volné noze se v práci realizují mnohem více díky svobodě, kterou při své práci do jisté míry mají.
I v oblasti seberealizace se odpovědi zaměstnanců a freelancerů v obou typech profesí shodují, že je pro ně možnost seberealizace v práci velmi důležitá. Stejně tak motivuje všechny oslovené skupiny uznání, protože na škále 1-5 získalo vždy převahu nejvyšší hodnocení, tedy číslo 5.
Jedním z impulzů k provedení průzkumu bylo zjistit, jaká forma spolupráce je nejvýhodnější v zejména oblasti finančnictví, a to jak z pohledu samotných pracovníků, tak z pohledu finančního. Průzkum v podstatě potvrdil obecná tvrzení o typech pracovního poměru s malými odlišnostmi s ohledem na vybrané profese. V druhé části článku je jak popis současného fungování finančního trhu u nás, tak shrnutí poznatků na základě dat z průzkumu.
Jak je to s OSVČ a zaměstnanci na finančním trhu v ČR?
Na finančním trhu v ČR se pohybuje mnoho firem a zprostředkovatelů. Tyto společnosti používají různé formy a metody spolupráce. Některé využívají zaměstnanecké týmy, jiné týmy tvořené obchodníky OSVČ. Z konkrétní formy spolupráce pak plynou i různé metody řízení. Největší zastoupení finančně poradenských firem tvoří firmy s formou spolupráce zastoupený vs. obchodní zástupce OSVČ.
Největší podíl na trhu mají společnosti, které odměňují své pracovníky na základě provizí ze sjednaných obchodů. Tyto provize vyplácí finanční subjekty a většinou nejsou jako „poplatek navíc” pro klienta. Z pohledu klienta není rozdíl ohledně poplatkové struktury v tom, zda si sjedná finanční produkt např. v bance, pojišťovně apod., nebo u finančního zprostředkovatele - obchodního zástupce dané firmy.
Mnoho finančních subjektů také využívá na sjednání finančních produktů výhradně zprostředkovatele - tyto služby neposkytují napřímo, ale pouze přes distribuční makléřské kanály. Klient si tak daný finanční produkt nemůže sám bez přičinění nějakého finančního konzultanta vůbec pořídit. Např. investiční společnost Conseq Investment Management, a.s., nemá vlastní přímou distribuci a investice u tohoto investičního správce lze zajistit pouze přes zprostředkovatele.
V ČR se začíná rozvíjet i tzv. placené poradenství. To je založeno na bázi transparentních poplatků stanovených pomocí paušálních procent, které klient hradí při měsíční, resp. čtvrtletní, resp. roční frekvenci. Poplatky jsou prezentované jako tzv. management fee z objemu majetku ve správě nebo tzv. success fee či performance fee, tedy poplatek za dosažení nějakého pevně stanoveného výnosu.
Je nutné podotknout, že tato nová forma inspirovaná Velkou Británií se týká spíše společností, které se zaměřují na investiční poradenství. V reálu by bylo asi těžké nastavit nějaké transparentní poplatky hrazené klientem za správu úvěru, pojištění apod. Zkrátka u investic to jde jednodušeji. V praxi se jedná většinou o firmy, které se zaměřují na movitější klientelu a mají stanoveny minimální hranice vstupního kapitálu - investice od 5 000 000 Kč nebo investice od 15 000 000 Kč. Z uvedeného je patrné, že tento způsob provozování poradenství není určený pro širokou veřejnost.
Na základě poznatků při zkoumání lze vyhodnotit, že nejúčinnější a nejefektivnější je v ČR jednoznačně forma spolupráce zastoupený (právnická osoba) vs. obchodní zástupce/finanční konzultant (OSVČ) a tzv. provizní zprostředkování. Je to nejspravedlivější způsob spolupráce, kdy zastoupený vyplácí férovou provizi svému obchodnímu zástupci za zprostředkované obchody. Tento systém sám z principu eliminuje pracovníky, kteří by např. svou neprodukci v rámci zaměstnaneckých týmů dokázali dobře skrýt. Při spolupráci jako OSVČ však toto možné není. Za OSVČ produkci v rámci týmu nikdo jiný neudělá.
Placené poradenství, které funguje ve Velké Británii, má jistě velkou budoucnost. Transformace v ČR bude pravděpodobně trvat velmi dlouho. U nás je jiným způsobem vybudovaný finanční trh a změny budou pozvolné. Klíčové je, zda bude přibývat lidí (klientů), kteří tomuto systému budou více a více nakloněni a nebudou mít problém za služby zaplatit. Určitě budou postupně přibývat další firmy, které se rozhodnou právě pro business formu placeného poradenství klientem a třeba na trhu v budoucnu vznikne model, který placené poradenství rozšíří i na ostatní segmenty trhu - pojišťovnictví, úvěrování atd.
Samostatnou kapitolou je pak ekonomická rovina zaměstnavatel vs. zaměstnanec a zastoupený vs. obchodní zástupce. Zde matematické propočty potvrdily, že forma spolupráce zastoupený (právnická osoba) vs. obchodní zástupce/finanční konzultant (OSVČ) vychází podstatně lépe než při formě spolupráce zaměstnavatel vs. zaměstnanec.
Sám za sebe mluví údaj odměny 1 000 000 Kč ročně. Když tuto částku v průběhu roku zašle zastoupený jako provizi svému obchodnímu zástupci tak ho to nákladově vyjde „pouze” na 1 000 000 Kč bez dalších odvodů a pracovník OSVČ obdrží jako hrubou odměnu 1 000 000 Kč. Je pak na účetním přístupu a šikovnosti samotné OSVČ, kolik z této částky odvede zákonné pojištění a daň. Při užití jednoduchého výdajového paušálu ve výši 40 % bude jeho čistý příjem činit 809 740 Kč. U stejné výše odměny při formě zaměstnanecké formě spolupráce zaměstnavatel musí odvést povinné odvody z částky 1 000 000 Kč, a to ve výši 338 000 Kč. Čistý příjem zaměstnance pak bude činit pouze 717 140 Kč, jelikož sám zaměstnanec musí odvést povinná pojištění a daň. Samotné zákonné odvody zaměstnanec moc ovlivnit nemůže.
Zjednodušeně řečeno zastoupený vyplatí 1 000 000 Kč a finanční konzultant/obchodní zástupce bude mít v čistém 809 740 Kč. Zaměstnavatel chce vyplatit 1 000 000 Kč, ale stojí ho to 1 338 000 Kč a jeho zaměstnanec obdrží v čistém jen 717 140 Kč. Zde se nabízí tak trochu kacířské srovnání, kdy u první varianty zastoupený vs. OSVČ obchodní zástupce skončí ve státním systému 190 260 Kč (1 000 000 Kč mínus 809 740 Kč). U druhé varianty zaměstnavatel vs. finanční konzultant/zaměstnanec pak ve státním systému odvodů a daní zůstane na obou stranách 620 860 Kč (1 000 000 Kč mínus 717 140 Kč plus 338 000 Kč).
Pokud výše k uvedenému přičteme poznatky zjištěné v průzkumu, tak jsou lidé ve finančnictví pracující jako OSVČ rozhodně svobodnější a flexibilnější a výpočty potvrzují i vyšší výdělky. Na druhou stranu zaměstnaní sice nedosahují takových zisků, ale kompenzací za to je větší jistota a zázemí společnosti. Volba druhu pracovního poměru je velmi úzce spojena s povahou člověka a je „odvahou“ pustit se do byznysu na vlastní pěst nebo raději vést klidnější a jistější život jako zaměstnanec. V této souvislosti určitě nebude na škodu doporučení na knihu Roberta Vlacha s názvem Na volné noze (Jan Melvil publishing, 2017), která by se dala nazvat biblí pro „volnonožce“.
Klíčové závěry průzkumu
Finanční sektor
| Zaměstnanec | OSVČ |
| Jistota, stabilita, zázemí společnosti. | Flexibilita, vyšší výdělek, svoboda. |
| Nespokojenost s nadměrnou kontrolou, komunikací a vztahy mezi pracovníky. | Nejvíce vadí nadměrná byrokracie, nejistota výdělku a vše na vlastní náklady. |
| Mladí do 30 let chtějí mít možnost vyššího výdělku, lidé do 40 let chybí možnost ovlivnit chod firmy. | Mladým do 30 chybí možnost konzultace, lidem do 40 let jistota. |
| Mladí lidé od nadřízených očekávají předávání zkušeností a empatický přístup. | Mladí lidé očekávají od šéfa předávání zkušeností a odbornost. |
Všeobecné profese
| Zaměstnanec | OSVČ |
| Jistota, stabilita, zázemí společnosti. | Svoboda, flexibilita, vyšší výdělek. |
| Nespokojenost s organizací práce, se vztahy mezi pracovníky, s komunikací. | Nejvíce vadí nadměrná byrokracie, nejistota výdělku a nepravidelný příjem. |
| Lidem do 30 let chybí možnost vyššího výdělku a svoboda, lidem do 40 let schází možnost ovlivnit chod firmy a možnost si vydělat více. | Mladým do 30 let chybí sociální kontakt s kolegy a zaměstnanecké benefity, lidé do 40 let postrádají jistotu. |
| Mladí lidé do 30 let očekávají od nadřízeného předávání zkušeností a empatický přístup, lidé starší hlavně odbornost. | Lidé do 30 let očekávají od šéfa vstřícnost, empatii a předávání zkušeností, lidé do 40 let očekávají od vedení vstřícnost a volnost. |
Informace k průzkumu
Jednalo se o vlastní průzkum v rámci disertační práce s názvem Rozdílné vnímání zaměstnanců vs. OSVČ, jejich motivace a získání mladých generací Y, Z pro business, jejímž autorem je Aleš Menšík.
Do průzkumu byli zařazeni pracovníci z oblastí: Finanční zprostředkování, makléřská činnost, finančně - poradenské firmy nabízející zprostředkování těchto produktů: pojistky, úvěry (spotřebitelské úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení, investice (zprostředkování investic do podílových fondů, doplňkové penzijní spoření, stavební spoření.
Nejednalo se o administrativní pracovníky; burzovní makléře, distribuující prodej cenných papírů zejména akcií, korporátních dluhopisů apod.; zprostředkovatele „drahých” úvěrů (různé splátkové prodeje apod.) a prodejce drahých kovů.
Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 34 zaměstnanců z oblasti finančního sektoru. Dotazník určený pro OSVČ ve finančním sektoru vyplnilo 31 respondentů
Do průzkumu v oblasti profesí mimo finančnictví byli zařazeni pracovníci OSVČ a zaměstnanci, kteří pracují jako realitní agenti, lékaři, IT pracovníci, státní úředníci, pracovníci ve službách, prodejci reklamy, školitelé apod. Nejednalo se o pracovníky v jakékoli sféře finančního sektoru, ani o pracovníky, kteří jsou majiteli právnických osob.
Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 43 zaměstnanců a 36 OSVČ pracujících ve všeobecných profesích mimo finanční sektor.
Výzkum se uskutečnil v časovém v časovém období od 22. 11. 2019 do 30. 4. 2020. Dotazník byl zasílán elektronicky a respondenti jej vyplňovali anonymně.