„Mírný nárůst nezaměstnanosti v červenci je důsledkem běžného sezónního vývoje. Stojí za ním i snížená aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců, která je pro letní měsíce typická. Evidujeme také začínající zájem o trh práce u čerstvých absolventů. Obecně se podíl nezaměstnaných osob stále drží na nízkých číslech a ČR si tak dlouhodobě vede velmi dobře v porovnání s dalšími zeměmi EU. Díky rekvalifikačním kurzům se nám také daří efektivně zvyšovat konkurenceschopnost pracovně aktivní populace. Tito lidé jsou schopni se v případě ztráty zaměstnání rychle vrátit na pracovní trh a najít si i lépe placenou práci,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zásadní cestou k dobré práci a k vyššímu příjmu, je růst kvalifikace a kompetenci. V tom mohou pomoci kurzy a rekvalifikace, které zprostředkovává stát prostřednictvím Úřadu práce. Jak upozorňuje generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof, člověk nemusí být bez práce, aby mohl získat kvalitní rekvalifikaci, nemusí se ani registrovat jako uchazeč nezaměstnaný.
„Historicky většina rekvalifikací mířila na uchazeče o zaměstnání, kterým v 87 % pomohla k získání nového zaměstnání. Většina rekvalifikací trvá do 3 měsíců, je to tedy skutečně rychlý nástroj, jak posílit svoji pozici na trhu práce, a to nejen pro nezaměstnané, ale i pro zaměstnané, OSVČ nebo třeba maminky na mateřské. Naprostá většina rekvalifikací je placena z evropských zdrojů, celoživotní vzdělávání totiž právem patří mezi priority Evropské unie. Mezi rekvalifikovanými převažují ženy, zájem o rekvalifikace roste postupně s věkem až do 35 let a pak je zájem v zásadě rovnoměrně rozprostřen v dalších věkových kohortách s tím, že 54 % rekvalifikovaných je mezi 35-55 lety,“ popisuje Daniel Krištof.
Mezi rekvalifikovanými jsou nejvíce zastoupeni lidé se základním vzděláním, vyučení a lidé s úplným středním odborným vzdělání s maturitou, ale bez vyučení.
„Rekvalifikace mají u těchto uchazečům nezastupitelnou roli, protože zájem zaměstnavatelů o nízkokvalifikované profese klesá. Významně jsou mezi účastníky rekvalifikací zastoupeni ale i lidé s vysokoškolským vzděláním, což je dobře, protože doplnění kvalifikace je skutečně vhodné pro každého a Úřad práce má vhodné rekvalifikace i pro vysokoškolsky vzdělané lidi – u lidí, kteří absolvovali vysokou školu před desítkami let dává třeba smysl si doplnit kvalifikaci o moderní datové analýzy, aby mohli dělat svůj obor ještě lépe,“ vysvětluje generální ředitel Daniel Krištof.
„Stávající trend zvyšujícího zájmu o rekvalifikace je pozitivní, do budoucna by měl být podpořen vyšším ohodnocením během rekvalifikace pro uchazeče o zaměstnání," potvrzuje Filip Pertold, ekonom a externí poradce Ministerstva práce a sociálních věcí.
|
| 07/2024 | 07/2023 | 07/2022 |
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 3,8% | 3,5% | 3,3% |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 283 011 | 258 933 | 240 706 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 261 219 | 236 058 | 218 189 |
| Počet volných pracovních míst | 262 026 | 285 627 | 313 250 |
| Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (červen) | 2,8% | 2,6% | 2,4% |
V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v červenci 2024 nově registrováno 41.412 lidí. V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech 14 regionech, nejvíce v kraji Jihomoravském a Vysočina. V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 262.026 (v červnu- 263.552 míst).
V Česku pracuje přes 131 tisíc uprchlíků, nejvíce ve stavebnictví a ve výrobě
Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že ke konci července 2024 na území ČR pracovalo celkem 131.072 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Převažovaly ženy, a to v počtu 81.409 (což činí zhruba 62 %). Nejvíce těchto osob bylo zaměstnáno ve Středočeském kraji (22.933 osob) a Plzeňském kraji (17.847 osob) a dále v Praze (17.845 osob). Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.
Ke konci července evidoval ÚP ČR celkem 15.367 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červnu15.404 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1.771 zájemců o zaměstnání, v červnu 1.795 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13.596 uchazečů o zaměstnání, v červnu 13.609 uchazečů o zaměstnání).
Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,8 % (v červnu 5,0 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. 7. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 56.672 (do června 56.632) osob s dočasnou ochranou.
Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 14.238 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 11.599 z nich ho také už absolvovalo. V červenci 2024 kurz zahájilo 526 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červnu to bylo 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 525 z nich úspěšně ukončilo.
Nezaměstnanost vzrostla ve všech krajích a téměř všech okresech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v červenci v Ústeckém kraji (6,0 %) a Moravskoslezském kraji (5,4 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnanýchosob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze a v kraji Vysočina (2,9 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červenci 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné.
Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou, Benešov a Plzeň-jih (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,6 %), Karviná (8,2 %), Chomutov (7,1 %)a Bruntál (6,7 %).
Ženy se na nezaměstnanosti podílí 55,3 %, průměrný věk nezaměstnaných je 43
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 156.426 žen, ty tak tvořily 55,3 % z celkového počtu uchazečůo zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,3 %, žen vzrostl na 4,2 %.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43 let, vloni to bylo 43,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání v červenci vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 1 procentní bod. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,5 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 7. 2024 celkem 102.420 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
V uplynulém měsíci hledalo práci 37.764 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10.410 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízečea pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.
Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě vyučených evidovaných uchazečů (o 6.921) a u uchazečů se základním vzděláním (o 6.897). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83.507.
Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 11.865 mladistvých (věk 15-18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to více o 631 osob, meziročně pak více o 1.937 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,2 % (červen – 4,1 %, červenec 2023 – 3,8 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidovalÚřad práce ČR celkem 7.073 absolventů a celkem 4.817 mladistvých (červen – 4.962, červenec 2023 – 4.103), mladiství tvořili 1,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚPČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z Informačních a poradenských středisek, kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují. Snaží se je nasměrovat zpět ke studiu na střední škole, tedy udržet je ve vzdělávacím procesu, případně jim nabízí například vhodnou rekvalifikaci. Informační a poradenská střediska mají přehled o školách v jednotlivých regionech a dokážou v tomto smyslu velmi efektivně pomoci.
Uchazeči jsou v evidenci v průměru 495 dní
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR.
V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,1 procentního bodu na 30,4 %. Jde celkem o 85.996 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 procentního bodu na 31,0 % (87.648 osob). Průměrná délka evidencese ve srovnání s červnem snížila o 13 dnů na 495 dní.
Úřad práce dokázal najít zaměstnání pro dvojnásobný počet lidí - v červenci takto pomohl 18.405 uchazečům o zaměstnání
Během července se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 41.412 lidí. To je meziměsíčně více o 10.017 osob (o 31,9 %) a meziročně více o 4.736 (o 12,9 %) osob. Nejvíce novýchnezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (5.276) a Jihomoravský kraj (5.259). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1.126). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (4.477) a nejméně v okrese Jeseník (149).
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti vzdělávání, maloobchodu,veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, zdravotní péče nebo výroby strojů a zařízení. Úřadu práce ČR se v červenci podařilo na trh práce umístit 18.405 lidí (tedy o 105,2 % více než vloni, letos v červnu to bylo 20.987 lidí).
Naopak z evidence odešlo 31.085 uchazečů, tj. o 1.948 osob (o 5,9 %) méně než v předchozím měsíci a o 3.550 osob (o 12,9 %) více než v červenci 2023. Novou práci získalo 21.239 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti maloobchodu a velkoobchodu, ve veřejné správě, v oblasti zdravotní péče, ve výrobě kovových konstrukcí, ve výrobě potravinářských doplňků nebo ve stravování a pohostinství.
Podporu v nezaměstnanosti pobírá necelá třetina registrovaných uchazečů
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červenci 87.469 osob, což představuje 30,9 % všechuchazečů o zaměstnání (červen 2024 – 29,3 %, červenec 2023 – 29,5 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 11.082 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11.472 Kč měsíčně (červen – 11.379 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4.500 Kč pobíralo 3.859 (4,4 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24.608 Kč, pak ÚP ČR v červenci vyplácel 4.371 (5,0 %) uchazečům o zaměstnání.
V červenci 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor
v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 997.979 tis. Kč (v červnu 2024 celkem 1.001.142 tis. Kč).
Počet volných místopět klesl, nejvíce lidí hledají zaměstnavatelé v Praze a ve Středočeském kraji
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavateléprostřednictvím ÚP ČR celkem 262. 026 volných pracovních míst, o 1.526 méně než v červnu a o 23.601 méně než před rokem (pokles o 8,3 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,1 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,6), Děčín (5,9), Hodonín a Bruntál (5,8). Na 73,5 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 69,3 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78.603 míst) a ve Středočeském kraji (51.043 míst).
ÚP ČR pomáhá v rámci klíčové aktivity, kterou je monitoring pracovního trhu, zaměstnavatelům s obsazováním volných míst, stejně jako uchazečům o zaměstnání se zprostředkováním práce. Mimo jiné pořádá pro firmy výběrová řízení, tematické semináře nebo třeba pomůže s rekvalifikací.
Aktivní politika zaměstnanosti: téměř 23.000 rekvalifikovaných od začátku roku
ÚP ČR věnuje všem skupinám uchazečů a zájemců ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) bylo k 31. červenci podporováno celkem 11.097 uchazečů a zájemců o zaměstnání (jde o celkový počet všech uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, kteří ke konci července 2024 využívali jakýkoliv nástroj APZ). Tak například v rámci veřejně prospěšných prací (VPP) pracovalo na konci července 456 lidí.
Zaměstnání 5. 391 osob bylo podporováno finančními prostředky v rámci vyhrazených společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Pro 5 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení (SÚPM). Dalších 517 bývalých uchazečů o zaměstnání ke konci července 2024 s podporou poskytnutou v rámci SÚPM soukromě podnikalo. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou ÚP ČR v červenci 2024 podporoval 290 lidí.
Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto bylo podporováno 318 OZP. Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně pomáhá nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. K 31. 7. 2024 se jich účastnilo 3.154 osob (k 31. 7. 2023 to bylo 1.319 lidí, tj. meziročně o 139 % více). Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 22.893 klientů, z toho 10.269 bylo proškoleno v rámci digitálního vzdělávání financovaného prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Tou nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, počítačové kurzy a kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti.
Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 2.387 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (850) a v Moravskoslezském (559) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod.
Na veřejnou službu nastoupilo v červenci celkem 3.188 lidí. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí.