V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak.
„Vývoj počtu lidí bez práce i volných míst podrobně sledujeme. Sice jsme nyní svědky určitého mírného nárůstu nezaměstnanosti, jde ale na začátku roku o obvyklý jev. Od firem navíc díky našemu podrobnému průzkumu víme, že osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd. Že firmy nechtějí šetřit na lidech je v dnešní době důležitou pozitivní zprávou. Děkuji jim za to,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
V předchozím měsíci se do evidence Úřadu práce ČR hlásili ve větší míře lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích.
Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. S rozjezdem lyžařské sezóny je, obdobně jako loni, zájem též o zaměstnance v horských střediscích a cestovním ruchu (např. o kuchaře, číšníky, pomocníky do kuchyně, recepční nebo třeba lyžařské instruktory).
„V přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé letos opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se, zejména kvůli dražším energiím či surovinám, i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných pracovních míst, která přes ÚP ČR nabízejí, klesl. Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od dopadů energetické krize na zaměstnavatele, průběhu válečného konfliktu na Ukrajině či aktuální epidemické situace.
Ukrajina
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce ledna 2023 práci celkem 190 356 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba ¾ - 132 573 - z nich tvoříženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 94 383 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (16 620 osob) a Plzeňském kraji (13 872 osob) a dále v Jihomoravském kraji (10 016 osob).
Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali.
Ke konci předchozího měsíce bylo v evidenci ÚP ČR celkem 16 310 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (prosinec 15 431 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1 350 osob, prosinec 1 240 osob) nebo uchazeči (14 960 osob, prosinec 14 191 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak tvořili 5,3 % (prosinec 5,2 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 31. 1. 2023 zaevidovalo na ÚP ČR celkem 31 270 (prosinec 33 444) cizinců pod dočasnou ochranou.
Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) zahájilo celkem 2 838 osob a 2 007 z nich ho už také úspěšně ukončilo.
Jen v lednu 2023 nastoupilo do kurzu 570 cizinců a 237 z nich ho už také úspěšně ukončilo. Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci. Pokud jde o rekvalifikace odborné, probíhá jich méně. Důvodem je neznalost českého jazyka. V předchozím měsíci do těchto kurzů nastoupilo 18 občanů Ukrajiny, kteří už češtinu na potřebné úrovni ovládli.
ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II.
Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na webových stránkách.
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v lednu v Ústeckém (5,8 %) a Moravskoslezském kraji (5,2 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském kraji, v hl. m. Praze, v Pardubickém a Plzeňském kraji (shodně 3,1 %).
Meziročně se situace nejvíce změnila na Pardubicku a Ústecku, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti lednu 2022 o 0,5 p. b. na 3,1 %, resp. na 5,8 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,6 %), Praha-západ (1,7 %) a Pelhřimov (2%). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,5 %), Bruntál (7,3 %), Most (6,9 %) a Znojmo (6,7 %).
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,6 % ženy, což představuje 148 857 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,6 % a u žen na 4,2 %.
V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 371 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,2 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 634 volných pracovních míst.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v lednu 43,2 roku, loni to bylo 43,7 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání v lednu mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let a ve skupině 30 - 49 let, naopak v kategorii50 plus podíl nezaměstnaných osob klesl. V případě posledně uvedené skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k poklesu o 1,4 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o nárůst o 2 080 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 1. 2023 celkem 102 857 a tvořili 36,3 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se ZŠ (o 7 428) a uchazečů s VŠ (o 4 508). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci ledna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 85 167.
V evidenci ÚP ČR bylo ke konci předchozího měsíce 12 745 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 366, meziročně pak více o 918 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,5 % (prosinec 2022 – 4,8 %, leden 2022 – 4,4 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci ledna v evidenci ÚP ČR 8 404 absolventů.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V lednu 2023 poklesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 5,5 p. b. na 26,7 %, tedy celkem na 75 710 osob. Průměrná délka evidence ve srovnání s prosincem klesla o 16 dní na 450.
Noví a umístění uchazeči o zaměstnání
Během ledna se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 49 748 lidí. To je meziměsíčně více8 992 osob a meziročně více o 4 200 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (6251) a Jihomoravský kraj (5 891). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 589). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (4 478) a nejméně v okrese Rokycany (197).
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, z oblastiinženýrského stavitelství, vzdělávání a z oblasti výroba potravinářských výrobků.
Naopak z evidence odešlo celkem 38 492 uchazečů, tj. o 12 352 osob více než v předchozím měsíci a o 1 847 osob více než v lednu 2022. Novou práci získalo 25 255 lidí, nejčastěji jako pracovníci v oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, zdravotní péče a výroby plastů.
Podpora v nezaměstnanosti
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 93 497 osob, což představuje 33 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 3 476 osob.
Uchazeči v průměru dostávali9 811 Kč měsíčně (leden 2022 – 9 273 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč pobíralo 19 826 (21,2 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 22 798 Kč, pak ÚP ČR v lednu vyplácel 844 (0,9 %) uchazečům o zaměstnání.
V předchozím měsíci vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 893 692 tis. Kč (prosinec 801 618 tis. Kč , listopad 794 798 tis. Kč).
Volná pracovní místa
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 281 141 volných pracovních míst, o 7 506 méně než v prosinci a o 70 539 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (11,8), Bruntál (6), Most (4,6), Jeseník (4,5), Ústí nad Labem (4,2), Děčín (4,1), Opava (3,8) a Žďár nad Sázavou (3,3). U přibližně 71,7 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 71,9 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, řidiče nákladních automobilů a tahačů, zedníky, kamnáře a dlaždiče, kuchaře nebo ostatní pomocné pracovníky ve výrobě. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (74 577 míst) a ve Středočeském kraji (56 103 míst).
V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé celkem 22 674 nových volných pracovních míst, což je o 30637 méně než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 082 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 32 262 volných pracovních míst.
Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti
Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil k 31. 1. 2023 celkem 9 234 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 2 461 lidí.
Zaměstnání získalo také 2 675 uchazečů díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 4 soby zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 597 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou podpořil ÚP ČR ke konci ledna celkem 210 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP).
I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto podpořil 408 OZP. Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání.
K 31. 1. 2023 se jich účastnilo 1 840 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 16 666 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy českého jazyka pro cizince, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a počítačové kurzy.
Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.
Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 163 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 621) a v Moravskoslezském (978) kraji.
A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 845 klientů.