Personální manažer Peter Bell nedávno učinil na Internetu nemilý objev. Hledal kandidáty na pozici do firmy poskytující finanční služby a jeden se mu zvláště zamlouval. Potom ale Bellův kolega zadal jméno tohoto kandidáta do internetového vyhledávače Google a oba byli velmi překvapeni – Google našel jinou verzi kandidátova životopisu se dvěma předchozími pozicemi, které ve verzi pro pana Bella neuvedl. Kandidát je prostě vypustil a připočetl dobu v nich strávenou jinam. Pravděpodobně práci ve dvou zatajených pozicích ztratil a snažil se to zakrýt.
Internetové vyhledávání se stalo běžnou součástí praxe náborových a personálních manažerů a často jim poskytuje užitečné informace, které by se jinak z životopisů a průvodních dopisů nedozvěděli. Pokud jim šestý smysl napovídá, že by si uchazeče měli prověřit, obrátí se nejčastěji na Google. Na internetu je hromada informací, včetně osobních webových stránek, blogů ve starých firemních newsletterech, článků apod. Je to téměř jakýsi stínový životopis, který uchazeč nenapsal, ale který ho provází. Někdy zničující informace mohou pocházet od uchazeče samotného, někdy třeba od bývalého zaměstnavatele. Jestliže se uchazeč nechce do této pasti chytit, měl by si vyhledat na internetu sám sebe ještě předtím, než začne hledat nové místo. Pokud se mu určité informace nebudou zamlouvat, může kontaktovat majitele stránek nebo Google. Když informace nepůjdou odstranit, pak je nejlepší připravit si na pohovor jejich obhajobu.
-ba-
Article source Career Journal - portál amerického listu Wall Street Journal zaměřený na zaměstnání a kariéru