Až třetina dotázaných společností má aktuálně více zaměstnanců než loni v březnu. Nejčastěji se jejich počty zvedaly v obchodu a službách, naopak v automobilovém průmyslu kvůli častějšímu propouštění klesaly. Nadprůměrně v posledním roce snižovaly stavy zejména firmy v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, nejméně ty v západních Čechách.
„Z průzkumu vyplývá, že téměř pětina firem z oboru automotive v loňském roce propouštěla. Velká část těchto podniků má svou výrobu v Moravskoslezském kraji, což zcela logicky odpovídá tomu, že právě zde se propouštělo v posledním roce ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrně. V hlavním městě zase převažují spíše služby a obchod, které se po uvolnění protiepidemických opatření znovu otevřely, což odpovídá nárůstu v počtu zaměstnanců,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Podniky plánují i dále nabírat, a to v celém Česku
Nové pracovníky chce v následujících měsících nabírat více než polovina společností, v automobilovém průmyslu nábor plánuje dokonce plných 60 % dotázaných. Zvyšovat počty zaměstnanců plánují firmy napříč celou republikou, nejvíce v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Jihomoravském, kde s náborem nováčků počítá jen 37 % zaměstnavatelů.
„Průzkum jsme realizovali před vypuknutím války na Ukrajině, kdy velká část automotive podniků plánovala doplnit stavy po vlně propouštění v době pandemie. I přesto, že válečný konflikt opět zpřetrhal dodavatelské řetězce a firmy čelí problémům s výpadky dodávek dílů a zpomalováním výroby, zachovávají si optimismus a věří, že jejich původní náborové plány se výrazně nezmění,“ říká Gabriela Hrbáčková.
Nedostatek pracovníků ukrajinští uprchlíci jen zmírní, ale dlouhodobě nevyřeší
Problémem pro náborové plány firem je však přetrvávající nedostatek uchazečů. Nejobtížnější je obsadit vyšší technické a kvalifikované pozice ve výrobě. Naopak snadno se dle průzkumu hledají specialisté v personalistice a financích. Ačkoliv se nabízí řešení v podobě zaměstnání ukrajinských uprchlíků, jejich příliv se ve statistikách zatím příliš neprojevil.
Oproti únoru naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo ještě klesl a uchazečů o práci je méně i v absolutních číslech. Dle Úřadu práce ČR nastoupilo k zaměstnavatelům od počátku války na Ukrajině přes 12 600 ukrajinských občanů. I když se více než polovina personalistů na počátku války na Ukrajině domnívala, že uprchlíci pomohou vyřešit problém s nedostatkem pracovníků, aktuální údaje naznačují, že poptávka se spíše nepotká s nabídkou.
„Skutečnost, že profesní struktura uprchlíků neodpovídá potřebám českých firem v našem posledním průzkumu potvrdilo 38 % personalistů. Až 80 % ukrajinských uprchlíků totiž tvoří ženy, které obvykle nemají pro technické pozice kvalifikaci anebo pro ně není vhodná těžká nekvalifikovaná práce ve výrobě. Dočasně se sice spokojí s čímkoliv, dlouhodobě se však budou snažit spíše hledat uplatnění v souladu se svou původní kvalifikací,“ dodává Gabriela Hrbáčková.
Cizince do kmene hledá 39 % podniků
Rostoucí počet firem se snaží situaci řešit zahraničním náborem. Kandidáty do trvalého pracovního poměru i mimo Českou republiku a Slovensko hledá běžně přibližně pětina dotázaných, dalších 18 % pak pouze v případě nouze anebo výjimečně.
„Zatímco dříve bylo běžnější zaměstnávat cizince jako agenturní pracovníky, nyní se situace začíná pomalu měnit. Zaměstnavatelé jsou s těmito lidmi většinově spokojení a stále častěji je tak chtějí nabírat přímo do kmene,“ dodává Gabriela Hrbáčková. Pro zhruba třetinu dotázaných personalistů, kteří hledají kmenové zaměstnance i mezi cizinci, je však obtížné najít v cizině efektivní náborové kanály a poté vybrat nejvhodnějšího kandidáta. I proto by pomoc s jejich náborem uvítala téměř polovina firem.
O průzkumu
Průzkum pro agenturu Hofmann Personal zrealizovala agentura B-inside na vzorku 241 respondentů z řad personalistů mezi náhodně vybranými podniky v ČR s 200–499 zaměstnanci.