Propouštění a restrukturalizace nemusejí být pro zaměstnance pokaždé konec světa. I nepříznivé situace lze zvládnout lépe, než se zprvu zdá. Existují určité předběžné signály o tom, že na pracovišti není vše v pořádku a firma stojí před nepopulárními opatřeními. První jsou zpravidla fámy a dohady kolegů. N ejdůležitější bude ale nakonec oficiální stanovisko vedení firmy.
Čím větší firma, tím přísnější bývá její informační politika. Jako první se vše dozvídají akcionáři a teprve potom zaměstnanci. Člověk ale nemusí být členem představenstva, aby si všiml, že se například roky neinvestuje do vybavení, ve firmě přibývají škrty a kontroly, po letech se začalo účtovat soukromé telefonování, uvolněná místa se neobsazují a šéfové jsou stále podráždění.
V okamžiku, kdy skutečně dojde na výpovědi, by se zaměstnanci měli vyvarovat negativních reakcí. Naopak je třeba začít myslet pozitivně a ptát se, jaké tato změna může přinést životní a pracovní podněty, co se může jinde naučit a poznat nového. Při chystaném propouštění sice existuje prostor na vyjednávání, ale zaměstnanci by neměli příliš ztrácet čas. Ti, kteří nezačnou s dostatečným předstihem investovat do vlastní budoucnosti, nebudou mít nejlepší podmínky pro získání nového místa.
-kk-