I nejúspěšnější firmy se dopouštějí chyb v interpersonálních vztazích a při zacházení se svými zaměstnanci. Aniž by si to uvědomovaly, chovají se k dospělým pracovníkům jako k dětem. Snaží se přistupovat ke každému individuálně, ale často to vede jen k negativním reakcím. Vyvíjejí v dobré víře nejrůznější snahy o uchování dobrých vztahů se zaměstnanci, nedosahují však vždy jen pozitivních výsledků. Co tedy dělají špatně? Článek se na tuto otázku pokouší odpovědět dvaceti konkrétními případy. Vesměs firmám vytýká, že si nedokáží udržet hodnotné zaměstnance, neumějí vybudovat fungující pracovní týmy nebo pracovní prostředí, které by zaměstnance nějak obohacovalo a umožňovalo rozvoj jejich talentu ve smyslu dosažení firemních cílů.
Nejčastější chyby ve firemních vtazích tedy zahrnují neustálé vytváření nových hierarchických struktur společnosti, přílišné soustředění se na jednotlivce v případě vytváření pracovních týmů, příliš časté kontroly a inspekce, neschopnost vytvořit firemní hodnoty a tlumočit je v pochopitelné formě zaměstnancům nebo ignorování potřeb a doporučení zaměstnanců. Dále by sem mohlo patřit i časté zacházení se zaměstnanci, jako by byli již předem nedůvěryhodní, přehlížení přestupků, existence příliš velkého a chaotického množství firemních směrnic, označování každého úkolu prioritním, nedostatečné ověřování informací. Často též dosud přežívá mylná představa nadřízených, že jejich podřízení se hned po první zkušenosti naučí vykonávat svou práci bez problémů.
Zdroj: About HR - část amerického portálu About.com pro manažery lidských zdrojů